1.1. Které právo se použije v otázce majetku páru? Podle jakých kritérií/pravidel se určuje rozhodné právo? Jaké mezinárodní úmluvy musí být respektovány s ohledem na určité země?

Pokud jde o nemovitý majetek, použije se pravidlo lex rei sitae. To znamená, že se na nemovitost vztahuje právo země, ve které se nachází.

1.2. Mají manželé možnost zvolit si rozhodné právo? Pokud ano, jakými pravidly se řídí toto rozhodnutí (např. práva, z nichž lze volit, formální požadavky, zpětná platnost)?

Manželé nemají možnost zvolit si rozhodné právo upravující jejich majetkové poměry.

2.1 Jaké věci spadají do společného vlastnictví? Jaké věci patří do odděleného majetku manželů?

Pokud není uzavřena manželská smlouva, považuje se majetek manželů za jejich společné jmění (čl. 1316 maltského občanského zákoníku (OZ)). Společné jmění tvoří veškerý majetek, který každý z manželů získal vlastní prací, prostředky plynoucí z vlastnictví majetku každého z manželů a movitý a nemovitý majetek pořízený za úplatu kterýmkoli z manželů během manželství. Veškerý majetek nabytý některým z manželů buď darem, nebo v rámci dědického řízení se považuje za osobní majetek manžela, který jej získá/zdědí.

2.2. Existují nějaké právní domněnky pro dělení majetku?

Pokud není prokázán opak, pokládá se veškerý majetek, který manželé společně nebo samostatně vlastní, za součást společného jmění (čl. 1321 odst. 1 OZ). Není-li uzavřena manželská smlouva, předpokládá se, že všechen movitý a nemovitý majetek pořízený za úplatu kterýmkoli z manželů v průběhu manželství patří stejným dílem oběma manželům.

2.3. Měli by manželé pořídit soupis majetku? Pokud ano, kdy a jak?

Zákon takovou povinnost neukládá. Manželé však mohou v rámci manželské smlouvy pořídit soupis majetku, který patří každému z nich.

2.4. Kdo je pověřen správou majetku? Kdo má právo s majetkem nakládat? Smí majetek spravovat/nakládat s ním jen jeden z manželů, nebo je potřebný souhlas druhého (např. v případech nakládání s domovem manželů)? Jaký dopad má absence souhlasu na platnost právního úkonu a nakolik je vůči třetí straně odporovatelná?

Úkony běžné správy společného jmění může vykonávat kterýkoli z manželů. Úkony mimořádné správy však musí vykonávat oba manželé společně. Zákon výslovně stanoví, které úkony se považují za součást mimořádné správy, při níž se vyžaduje souhlas obou manželů (čl. 1322 OZ).

Souhlas obou manželů je například nutný pro nakládání s nemovitým majetkem ve společném jmění a společným domovem manželů, i když patří pouze jednomu z manželů. Pokud úkony, které vyžadují souhlas obou manželů, vykonává pouze jeden z manželů bez souhlasu druhého, lze je na žádost druhého z manželů zrušit v případě, že se týkají odcizení nebo zřízení věcného či osobního práva k nemovitému majetku. Pokud se tyto úkony týkají movitého majetku, lze je zrušit pouze v případě, že zakládají práva na jeho bezplatné nabytí (čl. 1326 OZ).

2.5. Jsou jakékoli právní úkony učiněné jedním z manželů závazné i pro druhého manžela?

Úkony běžné správy společného jmění může vykonávat pouze jeden z manželů, jsou však také závazné pro druhého z manželů.


2.6. Kdo je odpovědný za dluhy vzniklé během manželství? Jaký majetek mohou věřitelé použít pro uspokojení svých nároků? Oba manželé jsou společně odpovědní za dluhy související se společným jměním a za dluhy vytvořené kvůli potřebám rodiny, a to jejich společným jměním i osobním majetkem každého z manželů (čl. 1327 a 1330 OZ).

Dluhy týkající se osobního majetku některého z manželů jsou součástí jeho osobního dluhu, jakož i dluhy vzniklé v souvislosti s mimořádnou správou společného jmění bez potřebného souhlasu druhého z manželů. U osobních dluhů mohou věřitelé uspokojit své pohledávky z osobního majetku toho manžela, který je dlužníkem. Pokud je to však nedostačující, lze také použít společné jmění, avšak pouze v rozsahu hodnoty podílu na společném jmění manžela, který je dlužníkem OZ).

3.1. Která ustanovení mohou být upravena smlouvou a která nikoli? Jakou úpravu majetkových režimů lze zvolit?

Pokud se manželé rozhodnou regulovat své majetkové vztahy úpravou majetkových poměrů, mohou uzavřít manželskou smlouvu. Mohou si zvolit buď režim (1) společného jmění, (2) odděleného jmění, nebo režim (3) společného zůstatku ze samostatně spravovaného majetku. V rámci posledně jmenované úpravy je majetek, který každý z manželů nabyl v průběhu manželství, v majetku a správě toho z manželů, který jej získal, jako by byl výlučným vlastníkem tohoto majetku (čl. 1339 OZ).Při zániku režimu společného zůstatku se konečný zůstatek stanovený po odečtení veškerých dluhů rozdělí rovným dílem(čl. 1341 OZ).

3.2. Jaké jsou formální požadavky a na koho se lze obrátit?

Manželská smlouva se uzavírá formou veřejné listiny. Kontaktní osobou je notář.

3.3. Kdy může být smlouva uzavřena a od kdy je účinná?

Pokud je manželská smlouva uzavřena před uzavřením manželství, nabývá účinnosti v okamžiku uzavření manželství. Pokud však jde o třetí osoby, manželská smlouva nabývá účinnosti dnem, kdy notář listinu zapíše do veřejného rejstříku. Pokud je manželská smlouva uzavřena až po svatbě, nabývá pro manžele účinnosti dnem jejího uzavření a pro třetí osoby dnem, kdy notář listinu zapíše do veřejného rejstříku.

3.4. Mohou manželé změnit stávající manželskou smlouvu? Pokud ano, za jakých podmínek?

Ano, manželskou smlouvu lze změnit, ale jakékoli změny po uzavření manželství vyžadují souhlas soudce, který předsedá soudu s mimosoudní příslušností. Stávající věřitelé, jejichž nároky vznikly ještě před změnou, tím nebudou nijak dotčeni.

3.5 Může být smlouvě o manželském majetkovém režimu přiznán retroaktivní účinek podle vnitrostátního práva ve vaší zemi, pokud manželé tuto smlouvu uzavřeli během manželství?

Podle maltského práva nabývá smlouva o manželských poměrech účinnosti dnem podepsání, a proto nemůže mít zpětnou účinnost.

Manželská smlouva musí být zapsána notářem nejpozději 15 dní po jejím uzavření.

4.1. Existuje ve Vaší zemi jeden či více rejstříků manželských smluv? Kde?

Existuje pouze jeden rejstřík. Jedná se o veřejný rejstřík vedený ministerstvem spravedlnosti.

4.2. Jaké dokumenty se do rejstříku zapisují? Jaké informace se do rejstříku zapisují?

Do rejstříku je třeba zapsat tyto údaje: skutečnost, že byla manželská smlouva uzavřena, datum listiny, podrobné údaje o smluvních stranách a typ úpravy majetkových poměrů, který si strany zvolily k regulaci svých majetkových vztahů.

4.3. Kdo a jak může do rejstříku nahlížet?

K údajům ve veřejném rejstříku má přístup kdokoli, kdo má o ně zájem. Na rejstřík se zašle jednoduchá písemná žádost a do 10 dnů od podání žádosti žadatel obdrží úřední odpověď. Notáři mohou přistupovat do rejstříku on-line a získat okamžitou odpověď.

4.4. Jaké jsou právní důsledky zápisu do rejstříku (platnost, odporovatelnost)?

Hlavním cílem je to, aby třetí strany (zejména věřitelé) věděli o existenci manželské smlouvy.

4.5 Může být smlouva o manželském majetkovém režimu uzavřená v cizím státě podle cizího práva registrována ve vaší zemi? Pokud ano, za jakých podmínek nebo při splnění jakých formalit?

Podle maltského práva není možné zaregistrovat manželské smlouvy uzavřené v zahraničí, jsou však uznávány. Notáři musí být předložen úřední překlad.

5.1. Jak se majetek (práva in rem) dělí?

To závisí na zvolené úpravě majetkových poměrů. Pokud dojde k právnímu napadení rozvodu/rozluky, pak o rozdělení majetku rozhoduje soud. Nedojde-li k právnímu napadení, pak toto rozhodnutí náleží samotným manželům a podléhá následné soudní ratifikaci. čl. 1333 občanského zákoníku stanoví, že společné jmění musí být rozděleno tak, že každému z manželů připadne polovina majetku patřícího do společného jmění.

5.2. Kdo je odpovědný za stávající dluhy po rozvodu/rozluce?

To závisí na zvolené úpravě majetkových poměrů. Pokud dojde k právnímu napadení rozvodu/rozluky, pak o rozdělení majetku rozhoduje soud. Nedojde-li k právnímu napadení, pak toto rozhodnutí náleží samotným manželům a podléhá následné soudní ratifikaci. čl. 1333 občanského zákoníku stanoví, že v případě dělení společného jmění připadne každému z manželů polovina závazků patřících do společného jmění.

5.3. Má jeden z manželů nárok na vyrovnávací platbu?

V rámci úpravy společného jmění musí každý z manželů do společného jmění vrátit část, kterou z něj použil k úhradě svých vlastních dluhů (čl. 1331 odst. 1 OZ). Pokud byl k uspokojení společného dluhu nebo na investici do společného jmění použit osobní majetek jednoho z manželů, má tento právo na vrácení dané částky (čl. 1331 odst. 2 OZ). Vrácení této částky se provede přidělením finančního obnosu (čl. 1331 odst. 3 OZ).

To závisí na tom, zda byla manželem či manželkou před smrtí sepsána závěť nebo ne. Manželé se mohou v závěti navzájem určit za univerzální dědice celého svého majetku. V tomto případě si může potomek zemřelého manžela či manželky činit nárok na část, kterou mu zákon přiznává (i když se to téměř nikdy neděje). V případě, že zesnulý nesepíše závěť a zanechá po sobě potomka, děti (nebo jejich potomci, jsou-li již v době úmrtí manžela nebo manželky samy mrtvé) získají polovinu majetku, zatímco druhá polovina je převedena na pozůstalého manžela (čl. 808 odst. 1 OZ).Pozůstalý manžel má také právo i nadále žít v jejich hlavním společném domově (čl. 633 OZ). Pokud zesnulý po sobě nezanechal žádné děti nebo jiné potomky, stává se pozůstalý manžel jediným dědicem (čl. 810 OZ).

Ne.

Nově schválený Zákon o manželském soužití, Hlava 571 maltské sbírky zákonů, upravuje pro registrovaná partnerství zvláštní institut „řádné, primární, společné domácnosti“.

V případě úmrtí jednoho z registrovaných partnerů má pozůstalý partner právo na obývání domácnosti, byla-li ve společném vlastnictví, a to po dobu svého života nebo do doby uzavření jiného manželství či registrovaného partnerství.

Byla-li společná domácnost vlastnictvím zesnulého registrovaného partnera, pozůstalý partner má právo na obývání zmíněné domácnosti na období ekvivalentní počtu let společně sdílených se zesnulým partnerem; nejvýše však po dobu 15 let. Zákon zároveň stanovuje právo na obývání takové domácnosti po dobu života pozůstalého partnera, nebo do doby uzavření jiného manželství či registrovaného partnerství.

S ohledem na movitý majetek zákon vyvolává vyvratitelnou domněnku, že osoby žijící v jedné domácnosti mají nárok na rovnocenný podíl movitého majetku, který se nachází v prostorách „řádné, primární, společné domácnosti“, obývané během jejich soužití.

Mimo působnost nařízení EU 2201/2003 jsou maltské soudy příslušné v rozvodovém řízení, pokud měl ke dni podání žádosti o rozvod u příslušného civilního soudu alespoň jeden z manželů bydliště na Maltě nebo pokud měl alespoň jeden z manželů trvalé bydliště na Maltě po dobu jednoho roku bezprostředně před podáním žádosti o rozvod.