
Páry na Slovensku
Last updated on: 11.05.2022
1.1. Které právo se použije v otázce majetku páru? Podle jakých kritérií/pravidel se určuje rozhodné právo? Jaké mezinárodní úmluvy musí být respektovány s ohledem na určité země?
Osobní a majetkové vztahy manželů se řídí právem státu, kterého jsou manželé občany. Pokud jsou manželé občany různých států, řídí se tyto vztahy právem slovenským. Manželské smlouvy se posuzují podle právního řádu, který byl pro majetkové vztahy manželů rozhodující v době uzavření smlouvy (§ 21 Zákona o medzinárodnom práve súkromnom a procesnom (ZMPS)1.2. Mají manželé možnost zvolit si rozhodné právo? Pokud ano, jakými pravidly se řídí toto rozhodnutí (např. práva, z nichž lze volit, formální požadavky, zpětná platnost)?
Volba práva není na Slovensku možná.2.1 Jaké věci spadají do společného vlastnictví? Jaké věci patří do odděleného majetku manželů?
Podle občanského zákoníku mají manželé bezpodílové spoluvlastnictví společného jmění, což znamená, že vlastnické podíly manželů nejsou kvantitativně určeny. Veškerý hmotný majetek (movitý či nemovitý), práva a další majetkové tituly zákonně nabyté jedním z manželů za dobu trvání manželství patří do společného jmění, s výjimkou: majetku získaného dědictvím;- majetku získaného darováním;
- majetku, který podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů;
- majetku vydaného v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo kterému byl majetek vydán jako právnímu nástupci původního vlastníka. (§ 143 Občianskeho zákonníka (OZ)
2.2. Existují nějaké právní domněnky pro dělení majetku?
Žádné takové právní předpoklady neexistují.2.3. Měli by manželé pořídit soupis majetku? Pokud ano, kdy a jak?
Není povinnost pořizovat soupis majetku.2.4. Kdo je pověřen správou majetku? Kdo má právo s majetkem nakládat? Smí majetek spravovat/nakládat s ním jen jeden z manželů, nebo je potřebný souhlas druhého (např. v případech nakládání s domovem manželů)? Jaký dopad má absence souhlasu na platnost právního úkonu a nakolik je vůči třetí straně odporovatelná?
Majetek ve společném jmění užívají oba manželé společně, nedohodnou-li se jinak.Manželé se také podílejí na nákladech vynaložené na společný majetek anebo jeho užívání a udržování (§ 144 OZ). Pokud jeden z manželů vynaloží náklady ze svého vlastního majetku, může po druhém manželovi požadovat náhradu svých nákladů při vypořádání společného jmění.
Pokud se manželé nedohodnou na způsobu používání společného majetku nebo o náhradě nákladů, které musí být na majetek vynaloženy, může se kterýkoli z manželů obrátit na soud, aby v této záležitosti rozhodl. Běžné věci týkající se společného jmění může vyřizovat každý z manželů. Pojem „běžná věc“ není v občanském zákoníku definován, takže je třeba zohlednit právní praxi a konkrétní okolnosti daného případu. Právní praxe například za běžnou věc nepovažuje uzavření nájemní smlouvy, nabytí nebo prodej nemovitosti či jiného cenného majetku. V jiných případech se vyžaduje souhlas obou manželů, jinak právní úkon nebude platný, avšak za předpokladu, že druhý manžel nebo adresát právního úkonu se této neplatnost dovolá.
2.5. Jsou jakékoli právní úkony učiněné jedním z manželů závazné i pro druhého manžela?
Právní úkony zahrnující společné jmění, které se týkají běžných záležitostí, mohou být uskutečněny kterýmkoliv z manželů, přičemž je oba zavazují společně a nerozdílně.2.6. Kdo je odpovědný za dluhy vzniklé během manželství? Jaký majetek mohou věřitelé použít pro uspokojení svých nároků?
Co se týče právních úkonů souvisejících se společným jměním, oba manželé sdílí práva a závazky společně a nerozdílně(§ 145 ods.2 OZ). Každý z manželů je například povinen uhradit plnou výši dluhu týkajícího se společného jmění, přičemž věřitel má právo požadovat úhradu dluhu jak od každého z manželů nezávisle, tak od obou společně. Nad rámec společného jmění jednají manželé nezávisle. Zákon stanoví, že nárok věřitele jednoho z manželů, který byl ustaven v době trvání manželství, bude v rámci vymáhacího řízení uspokojen ze společného jmění manželů. Při pozdějším dělení společného jmění je každý z manželů povinen nahradit tu část společného jmění, kterou vynaložil na svůj osobní majetek (§ 150 OZ) (viz 5.1).3.1. Která ustanovení mohou být upravena smlouvou a která nikoli? Jakou úpravu majetkových režimů lze zvolit?
Po uzavření manželství se manželé mohou dohodnout na rozšíření nebo zúžení společného jmění stanoveného zákonem.Rozšíření znamená, že se manželé domluví na tom, že společné jmění bude rovněž zahrnovat majetek, který by jinak patřil do osobního vlastnictví manželů (například majetek získaný jako dar, dědictví nebo náhrada za majetek nabytý před uzavřením manželství). Zúžení znamená, že se manželé domluví na tom, že části společného jmění (např. výnosy, benefity a přírůstky majetku patřící exkluzivně jednomu z manželů) budou vyloučeny ze společného majetku.
Obdobně se manželé mohou dohodnout i na správě společného majetku (§ 143a ods.1 OZ), například se mohou dohodnout, že společné jmění nebo konkrétní majetek bude spravován oběma manžely nebo jen jedním z nich. Jestliže jeden z manželů nakládá s majetkem vyloučeným ze společné správy, druhý manžel nemůže namítat neplatnost tohoto nakládání. Tyto modifikace zákonného rozsahu společného jmění se vztahují pouze na majetek nabytý po uzavření smlouvy.
Manželé si mohou vyhradit odložené společné jmění, kdy společné jmění vznikne ke dni zániku manželství. Smlouva v tomto případě nemění rozsah společného jmění, ale dobu jeho vzniku. Každý z manželů tak během manželství získává výlučné vlastnictví k majetku a pouze v okamžiku zániku manželství budou všechny věci a tituly tvořit souhrn společného jmění, který se potom vypořádá.
3.2. Jaké jsou formální požadavky a na koho se lze obrátit?
Pro uzavření, změnu a zrušení výše uvedených manželských smluv se vyžaduje forma notářského zápisu.3.3. Kdy může být smlouva uzavřena a od kdy je účinná?
Slovenské právo neumožňuje uzavírání předmanželských smluv. Manželské smlouvy proto mohou být uzavřeny až po uzavření manželství. Jestliže se smlouva týká nemovitosti, bude účinná až po zápisu do katastru nemovitostí.3.4. Mohou manželé změnit stávající manželskou smlouvu? Pokud ano, za jakých podmínek?
Tuto smlouvu lze změnit kdykoli v průběhu manželství. Také tato upravená smlouva ke své platnosti vyžaduje formu notářského zápisu.3.5. Může být smlouvě o manželském majetkovém režimu přiznán retroaktivní účinek podle vnitrostátního práva ve vaší zemi, pokud manželé tuto smlouvu uzavřeli během manželství?
Slovenský právní řád uznává pouze smlouvy o prodloužení nebo omezení manželského právního režimu. Tyto smlouvy nemají zpětnou účinnost a lze je uzavřít pouze během trvání manželství.Na Slovensku není specifický rejstřík pro manželské smlouvy. Smlouvy ve formě veřejné listiny jsou evidovány v notářském centrálním registru notářských zápisů , který spravuje Notářská komora Slovenské republiky. Osoba, která je držitelem veřejné listiny, si může na webové stránce Notářské komory ověřit její platnost a zjistit, zda byla listina vydána ve Slovenské republice, a jméno notáře, který ji vyhotovil. Obsah veřejné listiny není dostupný.
4.5. Může být smlouva o manželském majetkovém režimu uzavřená v cizím státě podle cizího práva registrována ve vaší zemi? Pokud ano, za jakých podmínek nebo při splnění jakých formalit?
Na Slovensku neexistuje registr smluv o majetkových poměrech manželů.5.1. Jak se majetek (práva in rem) dělí?
Pokud smlouva nestanoví jinak, zánik manželství rovněž znamená zánik režimu společného jmění, což vede k rozdělení tohoto společného jmění (§ 148 odst.1 OZ). Rozdělení se děje na základě smlouvy mezi manžely nebo na základě rozhodnutí soudu po žádosti jednoho z manželů. V obou případech je třeba vycházet ze zásady, že podíly obou manželů jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby se mu uhradilo, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co se ze společného majetku vynaložilo na jeho osobní majetek. Při dělení společného jmění se dále přihlédne především k potřebám malých dětí, na to, jak se každý z manželů staral o rodinu, a na to, jak se zasloužil o nabytí a udržování společného majetku. Při určení míry přičinění je třeba vzít do úvahy péči o děti a obstarávání společné domácnosti (§ 150 OZ).Pokud do tří let od zániku společného jmění manželů nedošlo k jeho vypořádání dohodou anebo pokud společné jmění manželů nebylo na návrh podaný do tří let od jeho zániku vypořádáno rozhodnutím soudu, platí, jde-li o movité věci, že věci ze společného jmění patří tomu z manželů, který je používá pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník. O ostatních movitých a nemovitých věcech platí, že jsou ve společném jmění a že podíly obou manželů jsou stejné. To stejné platí pro ostatní běžná majetková práva manželů, jako jsou práva ke společným vkladůma pohledávkám (§ 149 ods. 4 OZ).
5.2. Kdo je odpovědný za stávající dluhy po rozvodu/rozluce?
Marné uplynutí lhůty tří let pro vypořádání zakládá domněnku, že bývalí manželé jsou s ohledem na dluhy vázáni stejným dílem. V případě smlouvy mezi manželi uzavřené mimo soud nebo při soudním jednání se manželé dohodnou i na vypořádání dluhů vzniklých v průběhu manželství z jejich společné správy. Toto vypořádání má účinky pouze mezi manžely, ne ve vztahu ke třetím stranám. Třetí strany tak mohou požadovat zaplacení dluhu po každém z manželů.5.3. Má jeden z manželů nárok na vyrovnávací platbu?
Každý z manželů je oprávněn požadovat náhradu nákladů, které byly vynaloženy z jeho osobního majetku na společné jmění. Tento nárok by měl být uspokojen z podílu druhého manžela na společném jmění.Při vypořádání společného jmění by majetek měl být rozdělen mezi manžely v poměru, který odpovídá velikosti jejich podílů. Pokud hodnota majetku nabytého jedním z manželů je vyšší než jeho podíl na společném jmění, bude povinen nahradit rozdíl druhému manželovi v penězích.
Pokud jeden z manželů zemře, vypořádání společného jmění (které nebylo zahájeno soudním řízením) bude probíhat v dědickém řízení, které vede notář ve funkci soudního komisaře.
Poté, co pozůstalý manžel obdrží svou část ze společného jmění (obvykle získá polovinu), bude rovněž oprávněn dědit z majetku zůstavitele. Pokud pozůstalý manžel dědí spolu s potomky zůstavitele (např. dětmi), obdrží stejný podíl jako každé dítě. Pokud nejsou potomci a pozůstalý manžel dědí vedle rodičů zůstavitele, obdrží alespoň jednu polovinu majetku.
Poté, co pozůstalý manžel obdrží svou část ze společného jmění (obvykle získá polovinu), bude rovněž oprávněn dědit z majetku zůstavitele. Pokud pozůstalý manžel dědí spolu s potomky zůstavitele (např. dětmi), obdrží stejný podíl jako každé dítě. Pokud nejsou potomci a pozůstalý manžel dědí vedle rodičů zůstavitele, obdrží alespoň jednu polovinu majetku.
Ne.
Slovenské právo nezná registrované či neregistrované partnerství.
Jde-li o rozvod, neplatnost manželství anebo o určení existence či neexistence manželství, bude příslušný soud obvodu, ve kterém měli manželé poslední společné bydliště, pokud v obvodu tohoto soudu bydlí alespoň jeden z manželů. Pokud není takový soud, je příslušný všeobecný soud žalovaného, a pokud neexistuje ani takový soud, pak všeobecný soud žalobce (§ 88 Občianskeho súdneho poriadku (OSP) – Občanský soudní řád). Všeobecný soud je soud obvodu, ve kterém má občan své bydliště a pokud nemá bydliště, pak soud obvodu, ve kterém má občan přechodný pobyt.
V otázce vypořádání společného jmění manželů nebo jiného majetku po rozvodu nebo zrušení společného nájmu domu bude příslušný soud, který rozhoduje o rozvodu. V otázce manželských záležitostí je dána mezinárodní příslušnost slovenských soudů, pokud alespoň jeden z manželů je občanem Slovenské republiky. Pokud ani jeden z manželů není slovenským občanem, příslušnost slovenského soudu je dána:
V otázce vypořádání společného jmění manželů nebo jiného majetku po rozvodu nebo zrušení společného nájmu domu bude příslušný soud, který rozhoduje o rozvodu. V otázce manželských záležitostí je dána mezinárodní příslušnost slovenských soudů, pokud alespoň jeden z manželů je občanem Slovenské republiky. Pokud ani jeden z manželů není slovenským občanem, příslušnost slovenského soudu je dána:
- pokud tu má alespoň jeden z manželů pobyt a pokud se může rozhodnutí soudu uznat v domovských státech obou manželů, anebo
- pokud alespoň jeden z manželů má ve Slovenské republice dlouhodobý pobyt, anebo
- jde-li o neplatnost manželství, pokud zde manželé žijí. (§ 38 ZMPS)