1.1. Které právo se použije v otázce majetku páru? Podle jakých kritérií/pravidel se určuje rozhodné právo? Jaké mezinárodní úmluvy musí být respektovány s ohledem na určité země?

Majetkové vztahy manželů se řídí zákony týkajícími se jejich osobních vztahů. Osobní vztahy manželů se řídí jejich obvyklým národním právem, a pokud mají jinou národnost, řídí se zákony země jejich obvyklého pobytu. Pokud ani to není k dispozici, zákony země, se kterou jsou oba manželé v nejbližším vztahu (Čl. 79 kodexu mezinárodního práva soukromého (CPIL)).

1.2. Mají manželé možnost zvolit si rozhodné právo? Pokud ano, jakými pravidly se řídí toto rozhodnutí (např. práva, z nichž lze volit, formální požadavky, zpětná platnost)?

Manželé si mohou zvolit právo, kterým se budou řídit jejich majetkové vztahy, pokud to dovolují zákony uvedené v čl. 1.1. (Čl. 79 CPIL). Bulharské právo umožňuje tuto volbu práva. Smlouva o volbě práva musí být písemná, opatřená datem a podepsaná (budoucími) manžely. Její platnost se řídí zvoleným právem (Čl. 80 CPIL).

2.1 Jaké věci spadají do společného vlastnictví? Jaké věci patří do odděleného majetku manželů?

Zákonný režim společného jmění:

Při porušení smlouvy mezi manžely, ve které byl zvolen jiný režim, se bude postupovat podle zákonného režimu společného jmění (Čl. 18 odst. 2 ZoR). Zákonný režim společného jmění upravují článek 21 a následující články Zákona o rodině. Majetek nabytý během manželství v důsledku společného přispění manželů patří společně oběma manželům (součást společného jmění) bez ohledu na to, čím jménem byl získán. Společné jmění nezahrnuje majetek získaný před manželstvím nebo majetek získaný dědictvím nebo darem v průběhu manželství.

Movitý majetek nabytý jedním z manželů v průběhu manželství, který slouží jeho osobnímu užívání, zaměstnání nebo podnikání je jeho osobním majetkem. Movité věci nabyté v průběhu manželství tím z manželů, který je živnostníkem, je také součástí jeho osobního majetku. Majetek nabytý v průběhu manželství výhradně pomocí osobního majetuk je rovněž považován za osobní(Čl. 22 a 23 ZoR).

2.2. Existují nějaké právní domněnky pro dělení majetku?

Ne.

2.3. Měli by manželé pořídit soupis majetku? Pokud ano, kdy a jak?

Manželé nemusí pořizovat soupis majetku.

2.4. Kdo je pověřen správou majetku? Kdo má právo s majetkem nakládat? Smí majetek spravovat/nakládat s ním jen jeden z manželů, nebo je potřebný souhlas druhého (např. v případech nakládání s domovem manželů)? Jaký dopad má absence souhlasu na platnost právního úkonu a nakolik je vůči třetí straně odporovatelná?

Oba manželé jsou oprávněni spravovat společné jmění. Každý z manželů může činit kroky týkající se správy společného jmění(Čl. 24 odst. 1 ZoR).

Žádný z manželů za dobu trvání manželství nemůže disponovat podílem na společném jmění, který by obdržel po zániku společného jmění. Oba manželé nakládají se společným jměním společně (Čl. 24 odst. 3 ZoR).

Nakládání se společným movitým majetkem pouze jedním z manželů lze napadnout. Druhý z manželů může podat žalobu do šesti měsíců ode dne, kdy se o tomto počínání dozvěděl, ne však později než tři roky od jeho výkonu (Čl. 24 odst. 4 ZoR).

V případě nakládání se společným movitým majetkem za úplatu učiněného jedním z manželů bez souhlasu druhého se smlouva váže na druhého z manželů, pokud třetí strana nevěděla nebo se nemohla důvodně domnívat, že zde není souhlas druhého z manželů. V případě bezúplatného nakládání se společnými movitými věcmi nebo v případě nakládání, které vyžaduje písemnou podobu s notářsky ověřenými podpisy , se použije pravidlo pro nakládání s nemovitým majetkem bez souhlasu druhého z manželů (viz výše) (Čl. 24 odst. 5 ZoR).

Třebaže je jeden z manželů výhradním majitelem rodinného domu, nemůže s ním nakládat bez souhlasu druhého z manželů, pokud nemají manželé jiný dům. Pokud chybí souhlas druhého z manželů, k nakládání může dojít se souhlasem soudce okresního soudu, pokud tento shledá, že toto počínání nepoškodí nezletilé děti a rodinu (Čl. 26 ZoR).

Každý z manželů může uzavřít smlouvu o nakládání se svým osobním majetkem s třetími stranami nebo s druhým z manželů (Čl. 25 ZoR).

2.5. Jsou jakékoli právní úkony učiněné jedním z manželů závazné i pro druhého manžela?

Jak již bylo zmíněno, v případě nakládání se společným movitým majetkem za úplatu učiněného jedním z manželů bez souhlasu druhého, se smlouva váže na druhého z manželů, pokud třetí strana nevěděla nebo se nemohla důvodně domnívat, že zde není souhlas druhého z manželů. Dluhy způsobené jedním z manželů kvůli uspokojení potřeb rodiny jsou společnými dluhy, za které jsou odpovědní oba manželé (Čl. 32 ZoR).

2.6. Kdo je odpovědný za dluhy vzniklé během manželství? Jaký majetek mohou věřitelé použít pro uspokojení svých nároků?

Výdaje nezbytné k uspokojení potřeb rodiny musí nést oba manželé. Jsou společně odpovědní za dluhy způsobené kvůli naplnění potřeb rodiny (Čl. 32 ZoR). Manželé jsou odpovědní za své osobní dluhy spojené s jejich osobním majetkem a jejich dílem na společném majetku.

3.1. Která ustanovení mohou být upravena smlouvou a která nikoli? Jakou úpravu majetkových režimů lze zvolit?

Manželé mohou upravit své majetkové vztahy uzavřením manželské smlouvy (Čl. 37 ZoR).Manželská smlouva může obsahovat pouze ustanovení týkající se majetkových vztahů manželů. Mezi jiným mohou manželé určit, který majetek bude součástí společného jmění a kdo bude oprávněn spravovat nebo nakládat se společným jměním. Manželé mohou rovněž sjednat rozdělení majetku. V režimu rozdělení majetku je majetek nabytý v průběhu manželství jedním z manželů součástí jeho osobního majetku (Čl. 33 ZoR). Společné jmění neexistuje, pouze osobní vlastnictví manželů.

V případech neupravených ve smlouvě platí ustanovení zákonného režimu společného jmění (Čl. 38 ZoR).

3.2. Jaké jsou formální požadavky a na koho se lze obrátit?

Manželská smlouva musí být uzavřena písemně a osobně stranami, které jsou oprávněny k podpisu, podpis musí být ověřen (Čl. 39 odst. 1 ZoR).

Pokud jsou v manželské smlouvě zřizována či přenášena majetková práva k nemovitostem, je pro daný úkon příslušný notář, v jehož obvodu se majetek nachází (Čl. 39 odst. 2 ZoR).

3.3. Kdy může být smlouva uzavřena a od kdy je účinná?

Manželská smlouva může být stranami podepsána i během manželství (Čl. 37 odst. 3 ZoR). Pokud byla uzavřena před uzavřením manželství, bude účinná ke dni uzavření manželství. Pokud je uzavřena v průběhu manželství, bude účinná ke dni uzavření smlouvy či k jinému dni, který je v této smlouvě sjednán (Čl. 40 odst. 1 ZoR).

3.4. Mohou manželé změnit stávající manželskou smlouvu? Pokud ano, za jakých podmínek?

Manželskou smlouvu lze rovněž změnit. Forma dodatku musí být stejná, jako je forma, ve které byla uzavřena smlouvaa (Čl. 41 odst. 1 ZoR).

Majetkové režimy musí být registrovány.

4.1. Existuje ve Vaší zemi jeden či více rejstříků manželských smluv? Kde?

Registrační úřad vede centrální elektronický registr (Čl. 19 ZoR).

4.2. Jaké dokumenty se do rejstříku zapisují? Jaké informace se do rejstříku zapisují?

Manželské smlouvy a platné majetkové režimy manželů musí být registrovány.

4.3. Kdo a jak může do rejstříku nahlížet?

Registr je veřejný. Opisy a výpisy z registru jsou zpoplatněny podle tarifu přijatého Radou ministrů (Čl. 19 odst. 4 ZoR).

4.4. Jaké jsou právní důsledky zápisu do rejstříku (platnost, odporovatelnost)?

Ve vztahu k třetím stranám se použije zákonný režim společného jmění, pokud nebyl registrován jiný režim (Čl. 20 ZoR).

Ukončení manželství vede k zániku majetkového režimu manželů (Čl. 27 ZoR) a vypořádání společného jmění.

5.1. Jak se majetek (práva in rem) dělí?

Podíl manželů na společném jmění je stejný (Čl. 28 ZoR).

Soud však může rozhodnout, že větší podíl na společném jmění připadne tomu z manželů, kterému bylo svěřeno do péče nezletilé dítě, pokud mu to způsobí zvláštní obtíže. Kromě svého podílu tento manžel obdrží movité věci určené k výchově a vzdělávání dítěte (Čl. 29 odst. 1 a 2 ZoR). V případě rozvodu může soud stanovit větší podíl také v případě, že jeden z manželů přispěl k nabytí majetku podstatně větší měrou než druhý z manželů.(Čl. 29 odst. 3 ZoR).

Po rozvodu má každý z manželů právo na podíl na majetku pocházejícího z výkonu živnosti nebo podnikání a finančních prostředků druhého z manželů, které byly nabyty během manželství, jestliže mají významnou hodnotu a pokud příslušný manžel přispěl k jejich nabytí buď svou prací, finančními prostředky, péčí o děti, nebo prací v domácnosti. Nárok lze vznést i před rozvodem, pokud chování manžela, který získal majetek, ohrožuje zájmy druhého manžela nebo dítěte (Čl. 30 ZoR).

Článek 31 ZoR stanoví, že nárok podle čl. 29 odstavce 3 a čl. 30může být vznesen v průběhu jednoho roku od ukončení manželství; nárok podle čl. 29 odst. 1 a 2 lze vznést do jednoho roku od chvíle, kdy rozsudeku soudu o přidělení dítěte do péče nabyl právní moci.

Režim rozdělení majetku:

Majetek získaný manžely v průběhu manželství je jejich osobním majetkem (Čl. 33 odst. 1 ZoR).

Po ukončení manželství může každý z manželů nárokovat část hodnoty majetku získaného druhým manželem během manželství v takovém rozsahu, v jakém první manžel přispěl k jeho získání svou prací, finančními prostředky, péčí o děti, prací v domácnosti či jinak (Čl. 33 odst. 2 ZoR).

Smluvní ujednání:

Manželé se mohou v manželské smlouvě dohodnout na rozdělení majetku při rozvodu (Čl. 38 ZoR).

5.2. Kdo je odpovědný za stávající dluhy po rozvodu/rozluce?

Čl. 38 ZoR stanoví, že manželé mohou v manželské smlouvě upravit svou odpovědnost za výdaje a závazky vzniklé během manželství. Pokud manželé neuzavřeli manželskou smlouvu, která upravuje jejich odpovědnost, použije se ustanovení čl. 36 odst. 2: manželé mají společnou odpovědnost za závazky vzniklé v souvislosti s běžnými potřebami rodiny. Po ukončení manželství rozvodem nesou manželé společnou odpovědnost za existující závazky vzniklé v průběhu manželství jako běžní společní dlužníci, protože již nejsou společně odpovědni jako manželé.

5.3. Má jeden z manželů nárok na vyrovnávací platbu?

Zákon o rodině upravuje případy, ve kterých je manžel oprávněn přijmout větší část společného jmění (viz 5.1.).

V případě smrti jednoho z manželů budou majetkové poměry v průběhu manželství ukončeny, a pokud existuje společné jmění, bude toto společné jmění rozděleno podle principu popsaného v 5.1. Pozůstalý manžel obdrží svůj podíl, zatímco druhá část společného jmění je majetkem zesnulého, který se rozdělí podle ustanovení dědického zákona. Pozůstalý manžel podle zákona zdědí stejný díl jako každé z dětí. Pokud děti zesnulého již zemřely nebo nemohou dědit, jsou oprávněni dědit jejich potomci (Čl. 10 dědického zákona).

Pokud manžel dědí spolu s přímými dědici nebo bratry a sestrami zesnulého či jejich potomky, obdrží polovinu majetku, pokud to bylo otevřeno před dovršením 10 let manželství, avšak jinak obdrží dvě třetiny dědictví. Pokud manžel dědí spolu s přímými dědici nebo bratry a sestrami zesnulého či jejich potomky, obdrží jednu třetinu majetku v první skupině (před dovršením 10 let manželství) a jednu polovinu ve druhé. Pokud další dědicové nejsou, manžel dědí celý majetek (Čl. 9 dědického zákona).

Ne, neupravuje žádný speciální majetkový režim manželů různých národností.

Pouze občanský sňatek, uzavřený v souladu se zákonem o rodině, bude mít na majetek dopady, které pro manželství stanoví zákon.

Záležitosti majetkových poměrů spadají do jurisdikce bulharských soudů, je-li jeden z manželů bulharským občanem nebo obvykle sídlí v Bulharsku. Podle stejného čl. 7 CPILjsou bulharské soudy příslušné v záležitostech osobních a majetkových vztahů mezi manžely.

Příslušným regionálním soudem je soud v regionu, v němž má žalovaná strana své obvyklé bydliště (Čl. 105 občanského soudního řádu).