1.1. Které právo se použije v otázce majetku páru? Podle jakých kritérií/pravidel se určuje rozhodné právo? Jaké mezinárodní úmluvy musí být respektovány s ohledem na určité země?

Podle zákona o mezinárodním prá vu soukromémse majetkové poměry manželů, pokud si sami nezvolí rozhodné právo, řídí právními předpisy pro všeobecné právní důsledky manželství platnými v době, kdy manželé uzavřeli sňatek. Všeobecné právní důsledky se určují podle práva země, v níž mají manželé společné trvalé bydliště. Pokud manželé nemají společné trvalé bydliště, použije se právo země, jejíž mají společné občanství. Pokud manželé mají trvalé bydliště v různých státech a mají rozdílné občanství, stanoví se všeobecné právní důsledky manželství podle práva státu, ve kterém měli poslední společné trvalé bydliště, pokud jeden z manželů v tomto státě nadále trvale bydlí. Jestliže není na výše uvedeném základě možné určit rozhodné právo, použije se právo země, se kterou jsou manželé jinak nejúžeji spojeni.

Estonsko má uzavřenou dohodu o právní pomoci a právních vztazích, kterými se řídí majetkové vztahy mezi manželi, s Lotyšskem, Litvou, Polskem, Ruskem a Ukrajinou.

1.2. Mají manželé možnost zvolit si rozhodné právo? Pokud ano, jakými pravidly se řídí toto rozhodnutí (např. práva, z nichž lze volit, formální požadavky, zpětná platnost)?

Podle zákona o mezinárodním právu soukromém si manželé mohou rozhodující právo pro své majetkové vztahy zvolit. Mohou se rozhodnout buď pro právo státu, ve kterém mají trvalé bydliště, nebo právo státu, jehož občanství má v době volby práva jeden z manželů.

2.1 Jaké věci spadají do společného vlastnictví? Jaké věci patří do odděleného majetku manželů?

Při uzavření sňatku jsou manželé povinni si zvolit úpravu majetkových poměrů v manželství. Mohou si zvolit režim společného vlastnictví, režim společných zisků nebo režim odděleného majetku.

Jestliže si manželé při uzavření sňatku nezvolili úpravu majetkových poměrů v manželství, ani neuzavřeli manželskou smlouvu, má se za to, že pro jejich majetkové vztahy platí zákonný režim společného vlastnictví. Podle tohoto režimu se majetek nabytý během manželství považuje za společný majetek manželů.

V režimu společného vlastnictví se za oddělený majetek považuje:

• osobní předměty (tj. oblečení);
• majetek vlastněný jedním z manželů před uzavřením manželství;
• majetek bezplatně nabytý během manželství (např. dar nebo dědictví);
• jmění získané výměnou za oddělený majetek.

Dělení společného majetku je možné jedině po skončení režimu společného vlastnictví (v důsledku úmrtí jednoho z manželů, rozvodu nebo uzavření manželské smlouvy stanovující jiný režim majetkových poměrů).

V režimu společných zisků ani v režimu odděleného majetku neexistuje žádný společný majetek manželů.

(Estonský zákon o právu rodinném)

2.2. Existují nějaké právní domněnky pro dělení majetku?

V režimu společného vlastnictví se majetek považuje za společný majetek manželů, dokud se neprokáže opak.

2.3. Měli by manželé pořídit soupis majetku? Pokud ano, kdy a jak?

V režimech společného vlastnictví a odděleného majetku není třeba pořizovat soupis majetku, avšak v režimu společných zisků by se takový soupis pořídit měl (viz 5.3.).

2.4. Kdo je pověřen správou majetku? Kdo má právo s majetkem nakládat? Smí majetek spravovat/nakládat s ním jen jeden z manželů, nebo je potřebný souhlas druhého (např. v případech nakládání s domovem manželů)? Jaký dopad má absence souhlasu na platnost právního úkonu a nakolik je vůči třetí straně odporovatelná?

V režimu společného vlastnictví manželé vykonávají práva a povinnosti týkající se jejich společného majetku společně nebo se souhlasem druhého z manželů. U transakcí vztahujících se k movitému majetku nebo k právu, které se týká společného majetku manželů, je souhlas druhého z manželů předpokládaný (u transakcí s nemovitým majetkem souhlas předpokládaný není). Kterýkoli z manželů může se společným majetkem uzavírat transakce za účelem uspokojení každodenních potřeb své rodiny a bez souhlasu druhého z manželů.

Transakce se společným nemovitým majetkem uzavřená bez souhlasu druhého z manželů je neplatná.

V režimu společných zisků představuje majetek patřící jednomu z manželů jeho/její oddělený majetek, s nímž může samostatně (bez souhlasu druhého z manželů) disponovat pouze ten z manželů, který jej vlastní, a to bez ohledu na to, zda k nabytí majetku došlo před uzavřením manželství nebo v jeho průběhu. Nicméně pro uzavření transakcí, které se týkají obydlí používaného ke společnému bydlení nebo užívaného druhým z manželů, který jej nevlastní, se vyžaduje souhlas druhého z manželů. Je-li taková transakce uzavřená bez souhlasu druhého z manželů, jenž tento majetek nevlastní, je neplatná.

Každý z manželů spravuje svůj oddělený majetek samostatně a na své vlastní náklady.

V režimu odděleného majetku se na manžele, co se týče jejich majetkových vztahů, nahlíží, jako kdyby spolu nebyli v manželském svazku, a každý z manželů spravuje svůj majetek samostatně a na vlastní náklady a stejným způsobem s ním disponuje.

2.5. Jsou jakékoli právní úkony učiněné jedním z manželů závazné i pro druhého manžela?

Bez ohledu na volbu úpravy majetkových poměrů v manželství přebírají manželé solidární závazek za transakce uzavřené jedním z manželů za účelem zajištění chodu společné domácnosti, jednání v zájmu dětí či pokrytí jiných běžných potřeb rodiny (jestliže si například jeden z manželů vezme půjčku v zájmu rodiny, je druhý z manželů solidárně zavázaný). Výše transakce nesmí překročit úroveň odpovídající životním podmínkám manželů.

2.6. Kdo je odpovědný za dluhy vzniklé během manželství? Jaký majetek mohou věřitelé použít pro uspokojení svých nároků?

Bez ohledu na volbu úpravy majetkových poměrů v manželství je kterýkoli z manželů odpovědný za závazky, které vznikly druhému z manželů jen potud, pokud jej druhý z manželů může zastupovat nebo zavazovat svým jednáním.

V režimu společného vlastnictví ručí manželé třetím stranám plně svým odděleným i společným majetkem za:

• závazky, které vznikly jednomu z manželů v důsledku uspokojení potřeb rodiny;
• plnění solidárních závazků přijatých jedním z manželů;
• závazky, při kterých se jeden z manželů dohodl se třetími stranami, že bude ručit jak odděleným, tak i společným majetkem (nezbytný je souhlas druhého z manželů).

V případě jiných závazků ručí každý z manželů svým odděleným majetkem a polovinou společného majetku (tj. svým podílem). Pokud se prokáže, že oddělený majetek dlužícího manžela není dostatečný pro splnění závazků, může věřitel požadovat rozdělení společného majetku.

3.1. Která ustanovení mohou být upravena smlouvou a která nikoli? Jakou úpravu majetkových režimů lze zvolit?

Úpravu majetkových poměrů v manželství ve formě režimu společného vlastnictví, režimu společných zisků nebo režimu odděleného majetku lze během manželství neomezeně měnit na základě uzavření manželské smlouvy.

Prostřednictvím manželské smlouvy manželé mohou:

• ukončit majetkový režim zvolený při uzavření sňatku;
• stanovit odlišný majetkový režim;
• pozměnit stávající majetkový režim v rozsahu právních předpisů;
• určit rozhodné právo pro jejich majetkové vztahy, pokud manželé trvale bydlí v odlišných zemích, nebo mají rozdílné občanství.

V případě režimu společného vlastnictví se může v manželské smlouvě stanovit:

• že osobní vlastnictví lze prohlásit za společný majetek nebo za oddělený majetek;
• že právo spravovat společný majetek lze svěřit jednomu z manželů a že takové právo lze omezit podmínkami dohodnutými v této smlouvě;
• a rovněž lze stanovit, že souhlas druhého z manželů není nutný pro transakce uzavřené v rámci nezávislé ekonomické činnosti prvního z manželů.

V případě režimu společných zisků se části majetků každého z manželů, o které se jejich majetky během trvání tohoto režimu navýšily (zisk), při ukončení tohoto režimu zařadí do majetkového vyrovnání manželů. V manželské smlouvě se může stanovit:

• že omezení uložená právními předpisy pro transakce týkající se společného obydlí či obydlí používaného odděleně jedním z manželů se nepoužijí (viz 2.4.);
• že rozsah a výpočet fixního majetku se určuje jiným způsobem, než jaký stanovuje zákon (viz 5.3.).

3.2. Jaké jsou formální požadavky a na koho se lze obrátit?

Manželskou smlouvu uzavírají manželé osobně, přičemž tato smlouva musí být vypracována a ověřena notářem.

3.3. Kdy může být smlouva uzavřena a od kdy je účinná?

Manželskou smlouvu lze uzavřít jak před vstupem do manželství, tak i v jeho průběhu (v druhém případě nabývá účinnosti ke dni jejího uzavření). Je-li uzavřena před vstupem do manželství, nabývá účinnosti ke dni uzavření manželství.

3.4. Mohou manželé změnit stávající manželskou smlouvu? Pokud ano, za jakých podmínek?

Jak již bylo uvedeno, úpravu majetkových poměrů lze během manželství neomezeně měnit na základě uzavření manželské smlouvy.

3.5 Může být smlouvě o manželském majetkovém režimu přiznán retroaktivní účinek podle vnitrostátního práva ve vaší zemi, pokud manželé tuto smlouvu uzavřeli během manželství?

Podle estonského práva mohou manželé v manželské majetkové smlouvě stanovit, že má tato smlouva zpětnou účinnost, taková smlouva by však byla platná pouze mezi nimi a neměla by žádný vliv na třetí osoby.

Jestliže se manželé při uzavření sňatku rozhodnou buď pro režim společných zisků, nebo režim odděleného majetku, podá úředník matriky uzavírající manželství nebo notář žádost o zapsání příslušného údaje do rejstříku majetkových poměrů v manželství.

V případě, že není zvolena žádná úprava majetkových poměrů, není nutné provádět do rejstříku majetkových poměrů v manželství žádný záznam s tím, že se předpokládá použití režimu společného vlastnictví.

Jestliže manželé uzavřou manželskou smlouvu, zaznamenají se na žádost jednoho z manželů podrobnosti této smlouvy do rejstříku majetkových poměrů v manželství prostřednictvím písemné žádosti opatřené notářsky ověřenými podpisy obou manželů.

Jsou-li společné jmění nebo režim společných zisků ukončeny soudem, soud zašle kopii svého rozhodnutí Notářské komoře, kde je proveden zápis do rejstříku společného jmění manželů.

4.1. Existuje ve Vaší zemi jeden či více rejstříků manželských smluv? Kde?

Estonská republika má jeden rejstřík společného jmění manželů, který je spravován Notářskou komorou.

(Estonský zákon o rejstříku majetkových poměrů v manželství)

4.2. Jaké dokumenty se do rejstříku zapisují? Jaké informace se do rejstříku zapisují?

Na rejstříkovou kartu se zaznamenávají osobní údaje manželů, změny v majetkových právech manželů, vymazání některých údajů nebo jejich změny, jakož i uplatnění estonského nebo zahraničního zákonapro majetková práva manželů.

Rejstříková složka je složka, ve které se uchovávají dokumenty, na jejichž základě se provádějí zápisy (manželské smlouvy, soudní rozhodnutí, návrhy na vklad atd.).

4.3. Kdo a jak může do rejstříku nahlížet?

Rejstříkové karty jsou veřejně přístupné.

Pokud je na rejstříkové kartě uveden pouze odkaz na příslušnou podmínku v manželské smlouvě, je nutné nahlédnout do rejstříkové složky, ve které je manželská smlouva vedena. Přístup do rejstříkové složky se uděluje pouze na základě odůvodněného zájmu. U níže uvedených subjektů se takový zájem předpokládá: 1) manželé; 2) jejich zástupci; 3) orgány státní správy; 4) soudy; 5) osoby představující stranu v soudním sporu, při kterém se využívají údaje z rejstříkové složky.

4.4. Jaké jsou právní důsledky zápisu do rejstříku (platnost, odporovatelnost)?

V případě, že manželé změní, ukončí nebo pozmění svoji úpravu majetkových poměrů (viz 3.1.), bude mít taková změna právní účinek s ohledem na třetí strany jedině tehdy, je-li zaznamenána do rejstříku majetkových poměrů v manželství, nebo pokud třetí strana věděla o existenci manželské smlouvy.

4.5 Může být smlouva o manželském majetkovém režimu uzavřená v cizím státě podle cizího práva registrována ve vaší zemi? Pokud ano, za jakých podmínek nebo při splnění jakých formalit?

Ano, manželská smlouva uzavřená v cizím státě může být zapsána do estonského registru majetku manželů. Aby bylo možné provést zápis do registru majetku manželů na základě manželské majetkové smlouvy uzavřené v zahraničí, musí manželé před notářem podat příslušnou písemnou žádost nebo digitálně podepsanou žádost (Notářský předpis §451, odst. 3). Dokumenty, které nejsou v estonštině, musí být předloženy společně s překladem do estonštiny vyhotoveným soudním překladatelem (§ 8, odst. 2 zákona o registru majetku manželů).

5.1. Jak se majetek (práva in rem) dělí?

V případě režimu společného vlastnictví se společné vlastnictví dělí mezi manžele na základě předpisů o ukončení společného vlastnictví. V případě zániku spoluvlastnictví se podle zákona o vlastnickém právu majetek dělí na základě dohody mezi společnými vlastníky. Pokud není dosaženo dohody, vydá rozhodnutí soud.

Dělení společného majetku je možné jedině po skončení režimu společného vlastnictví (v důsledku úmrtí jednoho z manželů, rozvodu nebo uzavření manželské smlouvy stanovující jiný režim majetkových poměrů). Majetek, který nebyl rozdělen, se považuje za společný majetek manželů, dokud nebude rozdělený.

V režimu společných zisků a v režimu odděleného majetku společný majetek manželů neexistuje, proto ani nedochází k jeho dělení.

5.2. Kdo je odpovědný za stávající dluhy po rozvodu/rozluce?

Platí stejná pravidla, jaká byla popsána v bodech 2.5. a 2.6. 5.3. Má jeden z manželů nárok na vyrovnávací platbu? Bez ohledu na použitou úpravu majetkových poměrů v manželství se v případě, že jeden z manželů vynakládá v zájmu rodiny vyšší finanční výdaje než druhý z manželů, předpokládá, že ten z manželů, jenž přispíval více než druhý z manželů, nemá právo požadovat kompenzaci.

Jestliže v případě režimu společného vlastnictví jeden z manželů, jenž je oprávněný spravovat společný majetek, použije společný majetek v zájmu svého odděleného majetku, vyrovná druhému z manželů hodnotu použitého majetku. Má se za to, že takové vyrovnání tvoří část společného majetku. Jestliže jeden z manželů použije svůj oddělený majetek v zájmu společného majetku, může požadovat vyrovnání jeho hodnoty ze společného majetku.

V režimu společných zisků má kterýkoli z manželů právo požadovat při skončení úpravy majetkových poměrů v manželství vyrovnání a finanční kompenzaci. Režim společných zisků končí buď úmrtím jednoho z manželů, rozvodem, nebo uzavřením manželské smlouvy stanovující jiný režim majetkových poměrů, případně soudním rozhodnutím na žádost jednoho z manželů.

Části majetku každého z manželů, o které se jejich majetky během režimu společných zisků navýšily (nabytý majetek), se zařadí do majetkového vyrovnání manželů.

Aby bylo možné určit, v jakém rozsahu je majetek předmětem majetkového vyrovnání, vyhotoví se soupis majetku patřícího každému z manželů, v němž bude uveden veškerý majetek manželů (veškeré jmění) a zároveň majetek obou manželů ke dni uzavření sňatku nebo na počátku úpravy majetkových poměrů (fixní majetek) a dále majetek obou manželů nabytý do konce manželství nebo úpravy majetkových poměrů (nabytý majetek) a jeho hodnota.

Do majetkového vyrovnání manželů se nazařadí:

• majetek vlastněný jedním z manželů před uzavřením manželství;
• majetek bezplatně nabytý během manželství (např. dar nebo dědictví);
• práva vzniklá jednomu z manželů v důsledku zdravotního problému nebo zranění a na základě státního a povinného důchodového pojištění;
• majetek nabytý výměnou za majetek, který není předmětem majetkového vyrovnání.

V režimu odděleného majetku se na manžele, co se týče jejich majetkových vztahů, nahlíží, jako kdyby spolu nebyli v manželském svazku. Kterýkoli z manželů má tedy pouze oporu v obecných nárocích na náhradu (jako je neoprávněné obohacení, náhrada škody).

V případě dědictví ze zákona dědí pozůstalý manžel společně s příbuznými zesnulého manžela a jeho dědický díl závisí na linii příbuzných, kteří mají na dědictví nárok (příbuzní dědí ve třech liniích).

Jestliže pozůstalý manžel dědí společně s právními nástupci v první linii (dětmi), má s nimi nárok na rovný díl, obdrží však nejméně jednu čtvrtinu jmění.

Jestliže pozůstalý manžel dědí společně s právními nástupci v druhé linii (rodiče zesnulého a jejich potomci, tj. bratři a setry zesnulého ), má nárok na polovinu jmění. Jestliže pozůstalý manžel dědí společně s dědici v druhé linii, má rovněž nárok na dodatečný prioritní díl jmění (vybavení společné domácnosti).

Jestliže v první ani v druhé linii nejsou žádní příbuzní, dědí pozůstalý manžel celé jmění.

Kromě dílu ze jmění má pozůstalý manžel nárok žádat o osobní právo na užívání nemovitosti, která sloužila ke společnému bydlení.

Ne.

Podle novely zákona o mezinárodním právu soukromém, která vstoupila v platnost 1.1.2024, se majetková práva registrovaných partnerů řídí právem, které si zvolili. 

Registrovaní partneři si mohou zvolit rozhodné právo za předpokladu, že zvolené právo uznává majetková práva registrovaného partnerství. V takovém případě si registrovaní partneři mohou zvolit právo země bydliště jednoho z registrovaných partnerů, právo země státní příslušnosti jednoho z registrovaných partnerů nebo právo země registrace registrovaného partnerství. 

Pokud si registrovaní partneři nezvolili rozhodné právo, řídí se jejich peněžitá práva právem rozhodným pro obecné právní důsledky registrovaného partnerství. Obecné právní důsledky registrovaného partnerství, s výjimkou práva na komunikaci registrovaného partnera a práva na osvojení za podmínek stanovených zákonem o registrovaném partnerství, se řídí právem státu registrace registrovaného partnerství. Jsou-li údaje o registrovaném partnerství zapsány v rejstříku ve více státech, použije se pro obecné právní důsledky registrovaného partnerství právo státu, který údaje do rejstříku zapsal jako poslední. Právo státu uvedeného v předchozí větě se použije prospektivně od okamžiku zápisu údajů do rejstříku.

Uzavřením smlouvy o registrovaném partnerství jsou registrovaní partneři povinni se vzájemně podporovat a vyživovat. Registrovaní partneři mají vůči sobě navzájem stejná práva a povinnosti. Společně organizují své soužití s ohledem na blaho toho druhého a každý z nich přijímá povinnosti týkající se soužití vůči tomu druhému. 

Při uzavření smlouvy o registrovaném partnerství si registrovaní partneři dohodou zvolí vlastnický vztah.  Druhy majetkových vztahů jsou uvedeny v zákoně o rodině a jsou stejné jako u manželských párů.

Nesezdaní soužití, kteří své partnerství neregistrovali, mohou využít jiných právních prostředků mimo rodinné právo: mohou vytvářet partnerství podle závazkového práva (použití konkludentních smluv je omezeno pouze na movitý majetek), nabývat společné vlastnictví k majetku podle věcného práva, pořizovat závěti podle dědického práva atd.

Podle estonského Občanského soudního řádu je estonský soud příslušný k projednání věci, jestliže může podle pravidel o příslušnosti nebo na základě dohody o příslušnosti záležitost posoudit, není-li stanoveno jinak zákonem nebo mezinárodní dohodou. V případech stanovených zákonem mohou strany uzavřít dohodu o soudní příslušnosti. Dohoda o soudní příslušnosti může zahrnovat dohodu o určení konkrétního soudu pro urovnání sporu.