1.1. Které právo se použije v otázce majetku páru? Podle jakých kritérií/pravidel se určuje rozhodné právo? Jaké mezinárodní úmluvy musí být respektovány s ohledem na určité země?

Režim majetkových poměrů v manželstvíse bude řídit právem státu, kde oba manželé mají svůj domicil („domicil“ je místo, kde osoba obvykle žije s úmyslem se usadit a které považuje za centrum svých osobních, sociálních a ekonomických zájmů). Pokud manželé mají domicil v různých státech, použije se právo státu, jehož jsou oba občany. Pokud manželé nikdy neměli společný domicil a jsou občany různých států, použije se právo státu, kde došlo k uzavření manželství (čl. 1.28(1) občanského zákoníku (dále jen OZ)).

1.2. Mají manželé možnost zvolit si rozhodné právo? Pokud ano, jakými pravidly se řídí toto rozhodnutí (např. práva, z nichž lze volit, formální požadavky, zpětná platnost)?

Manželé si mohou zvolit rozhodné právo. Manželé si mohou zvolit právo státu, ve kterém mají nebo v budoucnosti budou mít domicil nebo právo státu, ve kterém bylo uzavřeno manželství či právo státu, jehož je jeden z manželů občanem (čl. 1.28(2) OZ)).

2.1 Jaké věci spadají do společného vlastnictví? Jaké věci patří do odděleného majetku manželů?

Majetek získaný manžely po uzavření jejich manželství bude součástí jejich společného majetku, rovněž tak (mezi jinými) příjmy a přírůstky z osobního majetku manžela nebo příjem z práce či duševních aktivit získaný po uzavření manželství. Osobní majetek každého z manželů bude sestávat z:

• majetku získaného samostatně každým z manželů před uzavřením manželství;
• majetku získaného děděním nebo darováním v průběhu manželství, pokud poslední vůle nebo darovací smlouva nestanoví, že majetek bude součástí společného jmění;
• osobní záležitosti manžela (oblečení, majetek určený pro výkon povolání manžela);
• práva k duševnímu nebo průmyslovému vlastnictví s výjimkou příjmů získaných z těchto práv;
• finanční prostředky a movitý majetek určený pro osobní podnikání jednoho z manželů jiné než finanční prostředky a movitý majetek používané ve společném podnikání obou manželů;
• náhrady škody a výplaty odstupného přijaté jedním z manželů za nepeněžní či osobnostní újmu, finanční pomoc pro konkrétní účely a další příspěvky týkající se čistě jednoho z manželů, nepřevoditelná práva;
• majetek získaný pomocí osobních finančních prostředků nebo výtěžků z prodeje osobního majetku s výslovným úmyslem manžela v době nabytí získat jej jako osobní majetek (čl. 3.89(1) OZ).

2.2. Existují nějaké právní domněnky pro dělení majetku?

Všechen majetek bude považován za společný majetek, nebude-li stanoveno, že se jedná o osobní majetek jen jednoho z manželů (čl. 3.88(2) OZ).

2.3. Měli by manželé pořídit soupis majetku? Pokud ano, kdy a jak?

Žádné ustanovení nenařizuje manželům pořizovat soupis majetku.

2.4. Kdo je pověřen správou majetku? Kdo má právo s majetkem nakládat? Smí majetek spravovat/nakládat s ním jen jeden z manželů, nebo je potřebný souhlas druhého (např. v případech nakládání s domovem manželů)? Jaký dopad má absence souhlasu na platnost právního úkonu a nakolik je vůči třetí straně odporovatelná?

Společné jmění lze používat, spravovat a nakládat s ním na základě vzájemné dohody obou manželů (čl. 3.92(1) OZ). Při uzavírání transakcí se předpokládá, že manžel má souhlas druhého manžela s výjimkou případů, kdy uzavření transakce vyžaduje písemný souhlas tohoto druhého manžela (čl. 3.92(3) OZ). Transakce týkající se prodeje nebo zatěžování společného nemovitého majetku nebo práv k němu, převodu společného podniku nebo cenných papírů či zatěžování práv k nim mohou činit pouze oba manželé, ledaže by jeden z manželů měl plnou moc od druhého manžela k provedení této transakce OZ).

Byla-li transakce uzavřena bez souhlasu druhého manžela, tento druhý manžel může potvrdit transakci do jednoho měsíce od data, kdy se o této transakci dozvěděl (čl. 3.92(6) OZ). Transakce provedené bez souhlasu druhého manžela, které tento později nepotvrdí, mohou být napadeny žalobou vznesenou tímto manželem do jednoho roku ode dne, kdy se o transakci dozvěděl, a to pokud by druhá strana transakce byla ve špatné víře čl. 3.96(1) OZ). Transakce, které by mohly být provedeny s písemným souhlasem druhého manžela nebo by mohly být provedeny pouze společně oběma manžely, mohou být prohlášeny za neplatné bez ohledu na to, zda druhá strana transakce byla v dobré nebo špatné víře, s výjimkou případů, kdy jeden nebo oba manželé v této transakci podváděli nebo poskytli mylný výklad institucím vedoucím veřejné rejstříky či jiným institucím a orgánům. V těchto případech by transakce mohla být prohlášena za neplatnou pouze tehdy, pokud by druhá strana transakce byla ve špatné víře (par. 3.96(2) OZ).

2.5. Jsou jakékoli právní úkony učiněné jedním z manželů závazné i pro druhého manžela?

Při uzavírání transakcí se předpokládá, že manžel má souhlas druhého manžela s výjimkou případů, kdy uzavření transakce vyžaduje písemný souhlas tohoto druhého manžela (čl. 3.92(3) OZ).

2.6. Kdo je odpovědný za dluhy vzniklé během manželství? Jaký majetek mohou věřitelé použít pro uspokojení svých nároků?

Následující závazky lze vyloučit ze společného jmění manželů:

• závazky týkající se zatížení majetku nabytého v režimu společného vlastnictví, které existovaly v době nabytí nebo které vznikly později;
• závazky týkající se nákladů na správu společného jmění;
• závazky týkající se péče o domácnost;
• závazky týkající se právních výloh, kdy se žaloba vztahuje na společné jmění nebo zájmy rodiny;
• závazky vzniklé z transakcí provedených jedním z manželů s písemným souhlasem druhého manžela nebo potvrzené později, jakož i závazky vzniklé z transakcí, pro něž souhlas druhého manžela není třeba za předpokladu, že transakce byly provedeny v zájmu rodiny (čl. 3.109(1) OZ).

Není-li společné jmění dostatečné k tomu, aby uspokojilo nároky věřitelů, za něž manželé nesou odpovědnost společně a nerozdílně, budou nároky uspokojeny z osobního majetku manželů (čl. 3.113 OZ).

3.1. Která ustanovení mohou být upravena smlouvou a která nikoli? Jakou úpravu majetkových režimů lze zvolit?

Manželé si mohou v manželské smlouvě vyhradit, že:

• majetek nabytý před uzavřením manželství a za trvání manželství bude osobním majetkem každého z manželů;
• osobní majetek nabytý jedním z manželů před uzavřením manželství bude společným jměním po registraci manželství;
• majetek nabytý za trvání manželství bude částečně rozděleným společným jměním (čl. 3.104(1) OZ).

Manželé si mohou v manželské smlouvě vyhradit, že se režim majetkových poměrů v manželství použije na celé jmění nebo jen na určitou jeho část nebo na konkrétní movitý majetek (čl. 3.104(2) OZ).

Manželé si mohou v manželské smlouvě zvolit režim majetkových poměrů v manželství s ohledem na současný i budoucí majetek (čl. 3.104(3) OZ).

Manželská smlouva může obsahovat ujednání o právech a povinnostech týkajících se správy majetku, společné péče, podílu na zaopatřování rodinných potřeb a nákladů, jakož i postup dělení majetku v případě rozvodu a další záležitosti týkající se vzájemných majetkových vztahů mezi manžely (čl. 3.104(4) OZ).

3.2. Jaké jsou formální požadavky a na koho se lze obrátit?

Manželská smlouva musí být uzavřena před notářem a evidována v rejstříku manželských smluv (viz 4.) (čl. 3.103 OZ).

3.3. Kdy může být smlouva uzavřena a od kdy je účinná?

Manželská smlouva může být uzavřena před uzavřením manželství (předsvatební smlouva) nebo kdykoli po uzavření manželství (posvatební smlouva). Manželská smlouva uzavřená před uzavřením manželství bude účinná dnem uzavření manželství. Posvatební smlouva bude účinná ke dni sepsání, není-li smluvně dohodnuto jinak (čl. 3.102 OZ).

3.4. Mohou manželé změnit stávající manželskou smlouvu? Pokud ano, za jakých podmínek?

Manželská smlouva může být změněna nebo ukončena kdykoli vzájemnou dohodou manželů před notářem, se svolením ze strany soudu (čl. 3.103(2), čl. 3.106(1) OZ).

3.5 Může být smlouvě o manželském majetkovém režimu přiznán retroaktivní účinek podle vnitrostátního práva ve vaší zemi, pokud manželé tuto smlouvu uzavřeli během manželství?

V Litvě může být manželská smlouva uzavřena buď před svatbou, nebo po svatbě. Pokud je manželská smlouva uzavřena před registrací manželství, nabývá účinnosti dnem registrace manželství. Manželská smlouva uzavřená po uzavření manželství vstupuje v platnost v okamžiku uzavření smlouvy, pokud není ve smlouvě stanoveno jinak.

Manželskou smlouvu a její dodatky vůči třetím osobám využít pouze v případě, že smlouva a její dodatky byly zapsány v registru manželských smluv. Dodatky manželské smlouvy nemají zpětnou účinnost.

4.1. Existuje ve Vaší zemi jeden či více rejstříků manželských smluv? Kde?

V Litvě existuje rejstřík manželských smluv; rejstřík je spravován centrálním hypotečním úřadem.

4.2. Jaké dokumenty se do rejstříku zapisují? Jaké informace se do rejstříku zapisují?

Do rejstříku se zapisují manželské smlouvy a dělení majetku.

Rejstřík obsahuje datum uzavření manželské smlouvy, podrobnosti o stranách smlouvy, datum účinnosti smlouvy nebo podmínky, za nichž nastane její účinnost, podrobnosti o majetku podléhajícímu dohodě o použitelném režimu a stanovený majetkový režim (čl. 14 nařízení předpisů o rejstříku manželských smluv).

Rejstřík obsahuje buď smlouvu, nebo soudní rozhodnutí o vypořádání společného jmění, podrobnosti o stranách smlouvy nebo podrobnosti o osobách, jejichž majetek je vypořádáván na základě soudního rozhodnutí, podrobnosti o majetku, který je předmětem potvrzené smlouvy, nebo soudní rozhodnutí o vypořádání a stanovený použitelný režim (čl. 15 předpisůnařízení o rejstříku manželských smluv).

4.3. Kdo a jak může do rejstříku nahlížet?

Výpisy z rejstříku budou poskytovány písemně, emailem, poštou a jinými komunikačními prostředky nebo osobně (čl. 63 předpisůnařízení o rejstříku manželských smluv).

Data z rejstříku budou poskytnuta každé osobě, která uvede rozumný a právní důvod pro jejich použití (čl. 67 předpisůnařízení o rejstříku manželských smluv).

4.4. Jaké jsou právní důsledky zápisu do rejstříku (platnost, odporovatelnost)?

Manželskou smlouvu a její dodatky mohou třetí strany napadnout za předpokladu, že byla evidována v rejstříku manželských smluv. Toto pravidlo nebude platit, pokud v době transakce třetí strana věděla o manželské smlouvě a jejích přílohách (čl. 3.103(3) OZ).

4.5 Může být smlouva o manželském majetkovém režimu uzavřená v cizím státě podle cizího práva registrována ve vaší zemi? Pokud ano, za jakých podmínek nebo při splnění jakých formalit?

V Litvě je možné do registru manželských smluv zapsat manželskou smlouvu, která byla uzavřena v zahraničí. 

Manželská smlouva uzavřená v cizím státě může být do registru manželských smluv zapsána, pokud alespoň jedna ze stran má osobní identifikační kód uvedený v registru obyvatel Litvy a pokud je tento osobní kód v manželské smlouvě uveden.

Jeden z manželů nebo spolubydlících, který si přeje zaregistrovat manželskou
smlouvu nebo dodatky ke smlouvě schválené v cizím státě, případně zaregistrovat ukončení platnosti takové smlouvy, může údaje do registru manželských smluv zapsat osobně nebo prostřednictvím oprávněné osoby, poštou nebo elektronicky.

Všechny údaje a dokumenty poskytnuté registru manželských smluv musí být v litevštině. Pokud dokumenty nejsou vyhotoveny v litevštině, je třeba přiložit překlad schválený takovým postupem, jaký vyžadují příslušné právní akty. Manželská smlouva uzavřená v cizím státě musí být ověřena apostilou nebo legalizována.

5.1. Jak se majetek (práva in rem) dělí?

Podíly manželů na společném jmění budou považovány za stejné (čl. 3.117(1) OZ).

Před vypořádáním společného jmění manželů se nejprve určí společné jmění a příslušný osobní majetek. Společné jmění se nejprve použije k úhradě dluhů, u kterých nastala splatnost a které jsou splatné z tohoto majetku. Je-li zůstatek společného jmění kladný, bude rozdělen mezi manžely stejným dílem, s výjimkou případů uvedených v občanském zákoníku (čl. 3.118 OZ).

5.2. Kdo je odpovědný za stávající dluhy po rozvodu/rozluce?

Manželé ponesou odpovědnost za společné dluhy i po rozvodu jako spoludlužníci.

5.3. Má jeden z manželů nárok na vyrovnávací platbu?

Pokud hodnota majetku přiděleného soudem jednomu z manželů bude větší než jeho podíl na společném jmění, tento manžel bude muset vyplatit náhradu druhému z manželů (čl. 3.117(3) OZ).

Pokud jeden z manželů zemře, pozůstalý manžel má nárok na jednu polovinu společného jmění (čl. 52 zákona o notářích) Pozůstalý manžel má navíc nárok dědit podle zákona spolu s dědici (jsou-li takoví) v první nebo druhé skupině. Spolu s dědici pozůstalého z první skupiny (děti) manžel zdědí jednu čtvrtinu majetku, pokud kromě manžela neexistují více než tři dědicové. Pokud je počet dědiců vyšší než tři, manžel bude dědit ve stejném podílu s ostatními dědici. Pokud manžel dědí spolu s dědici z druhé skupiny (rodiče a vnuci), bude mít právo na jednu polovinu pozůstalosti. Neexistují-li žádní dědicové v první ani druhé skupině, zdědí manžel celou pozůstalost (čl. 5.13 OZ).

Ne

Ustanovení občanského zákoníku Litevské republiky o společném soužití bez uzavření manželství nebo o registrovaném partnerství ještě nejsou účinná.

Soudy Litevské republiky mají příslušnost v rodinných věcech za předpokladu, že alespoň jeden z manželů je občanem Litevské republiky nebo nemá žádné občanství, avšak má domicil v Litevské republice (čl. 784(1) občanského soudního řádu Litevské republiky (dále jen OSŘ)). Jestliže oba manželé mají domicil v Litevské republice, jejich rodinné věci budou projednávány výhradně soudy Litevské republiky (čl. 784(2) OSŘ). Soudy Litevské republiky budou mít příslušnost nad rodinnými věcmi i tehdy, pokud oba manželé mají cizí národnost, ale mají domicil v Litevské republice (čl. 784(3) OSŘ).

Pouze soudy Litevské republiky mají výlučnou příslušnost pro projednávání případů spojených s nemovitým majetkem nacházejícím se na území Litevské republiky (čl. 786 OSŘ).

Případ bude projednáván soudem, v jehož obvodu je místo pobytu žalovaného (čl. 26 a 29 OSŘ).