Páry v Lotyšsku

Last updated on: 11.05.2022

Anglickou a národní jazykovou verzi této stránky spravuje příslušný kontaktní bod. Překlady do jiných jazyků jsou prováděny a aktualizovány postupně. V této jazykové verzi proto nemusí být dostupné možné nejnovější aktualizace. Nejnovější verzi naleznete v anglické nebo národní jazykové verzi.

1.1. Které právo se použije v otázce majetku páru? Podle jakých kritérií/pravidel se určuje rozhodné právo? Jaké mezinárodní úmluvy musí být respektovány s ohledem na určité země?

Majetkový režim v manželství se řídí lotyšským právem, pokud se místo trvalého bydliště manželů nachází v Lotyšsku. Pokud se majetek manželů nachází v Lotyšsku, pak v majetkových otázkách také podléhají lotyšskému právu, i když nemají trvalé bydliště v Lotyšsku čl. 13 lotyšského občanského zákoníku (OZ)).

1.2. Mají manželé možnost zvolit si rozhodné právo? Pokud ano, jakými pravidly se řídí toto rozhodnutí (např. práva, z nichž lze volit, formální požadavky, zpětná platnost)?

Lotyšské zákony neumožňují volbu práva.

2.1 Jaké věci spadají do společného vlastnictví? Jaké věci patří do odděleného majetku manželů?

V zákonném majetkovém režimu v manželství je každý z manželů vlastníkem majetku, který mu patřil před uzavřením manželství, a majetku, který získal v jeho průběhu.

Vše, co bylo získáno oběma manžely společně během manželství nebo jen jedním z nich, ale ze zdrojů patřících oběma manželům nebo s pomocí druhého manžela, patří do společného jmění obou manželů; v případě pochybností se má za to, že tento majetek patří společně oběma manželům (čl. 89 OZ).

Soukromým majetkem každého z manželů se rozumí:

majetek ve vlastnictví manžela před vstupem do manželství nebo majetek manželů, který je smluvně označen jako soukromý majetek;
majetek, který slouží osobní potřebě jednoho z manželů nebo který je nutný pro jeho samostatnou práci;
majetek získaný bezúplatně jedním z manželů během manželství;
příjem ze soukromého majetku manžela, který není určen pro potřeby rodiny ani společné domácnosti;
a majetek nahrazující majetek uvedený výše (1-4) (čl. 91 OZ).

2.2. Existují nějaké právní domněnky pro dělení majetku?

Důkazní břemeno při prokazování, že konkrétní majetek je soukromý, leží na manželovi, který to prohlašuje. Skutečnost, že nehmotný majetek je soukromým majetkem jednoho z manželů, musí být zapsána v katastru nemovitostí.

V případě pochybností se předpokládá, že společný majetek je vlastněn oběma manžely rovným dílem.

2.3. Měli by manželé pořídit soupis majetku? Pokud ano, kdy a jak?

Neexistují nařízení vyžadující pořízení soupisu majetku.

2.4. Kdo je pověřen správou majetku? Kdo má právo s majetkem nakládat? Smí majetek spravovat/nakládat s ním jen jeden z manželů, nebo je potřebný souhlas druhého (např. v případech nakládání s domovem manželů)? Jaký dopad má absence souhlasu na platnost právního úkonu a nakolik je vůči třetí straně odporovatelná?

Manželé mohou během manželství volně spravovat a používat svůj soukromý majetek (čl. 90 odst. 1 OZ).

Manželé spravují a používají svůj společný majetek společně, ale na základě vzájemné smlouvy může majetek spravovat také pouze jeden z nich. Nakládání s tímto majetkem jedním z manželů vyžaduje souhlas druhého manžela (čl. 90 odst. 2 OZ).

V zájmu třetích stran se předpokládá, že souhlas byl udělen, pokud se nakládá s movitým majetkem, s výjimkou případů, kdy třetí strana věděla nebo mohla vědět, že souhlas nebyl dán nebo že majetek, s nímž jeden z manželů nakládal, evidentně patřil druhému manželovi.

2.5. Jsou jakékoli právní úkony učiněné jedním z manželů závazné i pro druhého manžela?

Za závazky týkající se rodinných potřeb nebo potřeb společné domácnosti, které byly vynaloženy jedním z manželů, odpovídá druhý manžel svým soukromým majetkem pouze tehdy, byly-li poskytnuté prostředky vynaloženy na rodinné potřeby nebo potřeby společné domácnosti (čl. 96 odst. 2 OZ).

2.6. Kdo je odpovědný za dluhy vzniklé během manželství? Jaký majetek mohou věřitelé použít pro uspokojení svých nároků?

Majetkem jednoho z manželů nelze pokrýt závazky druhého manžela. Jestliže je v důsledku dluhu jednoho z manželů zahájeno vymáhací řízení vůči soukromému majetku druhého manžela, může tento manžel požadovat, aby byl jeho majetek z řízení vyloučen (čl. 100 OZ). Pokud se k úhradě dluhů jednoho z manželů použije společné jmění, druhý manžel může požadovat rozdělení majetku nebo uvolnění jeho účasti z vymáhacího řízení.

Manželé odpovídají společným jměním a pokud není dostatečné, svým soukromým majetkem za závazky, které jim vznikly společně při uspokojování rodinných potřeb a potřeb společné domácnosti. (čl. 96 odst. 1 OZ).Za závazky týkající se rodinných potřeb a potřeb společné domácnosti, které uzavřel jeden z manželů odpovídá tento manžel celým svým osobním majetkem, pokud výše společného jmění není dostatečná. Za tyto závazky druhý manžel odpovídá svým soukromým majetkem pouze tehdy, byly-li poskytnuté prostředky vynaloženy na rodinné potřeby nebo potřeby společné domácnosti (čl. 96 odst. 2 OZ).

3.1. Která ustanovení mohou být upravena smlouvou a která nikoli? Jakou úpravu majetkových režimů lze zvolit?

Uzavřením manželské smlouvy si manželé mohou dohodnout oddělení společného jmění (čl. 116 OZ).

Jestliže si manželé vyhradí společné jmění, majetek získaný manžely před uzavřením manželství a majetek získaný v jeho průběhu se v principu spojí do společné nedělitelné masy. Toto společné jmění ale nebude zahrnovat majetek, který si manželé v manželské smlouvě vyhradili jako soukromý majetek každého z nich.

Manželé se dohodnou na tom, kdo bude spravovat společné jmění (manželka, manžel nebo oba). Pokud společné jmění spravuje jen jeden z manželů, může jej na základě zákonných omezení používat a vlastním jménem s ním nakládat a je povinen pokrýt rodinné výdaje a náklady na společnou domácnost (čl. 124 OZ). Souhlas druhého manžela je nezbytný v případě převodu, zástavy nebo zatížení nemovitého majetku ve společném jmění právy in rem (čl. 128 OZ). Je také nezbytný v případě daru movitého majetku ze společného jmění, pokud hodnota tohoto daru překročí hodnotu obvyklého malého daru (čl. 129 OZ). Každý z manželů nakládá se svým soukromým majetkem samostatně (čl. 125 odst. 2 OZ).

V případě společného jmění ručí manžel za dluhy druhého manžela, které vznikly jménem rodiny a společné domácnosti svým soukromým majetkem, ale pouze tehdy, pokud majetek ze společného jmění a soukromý majetek manžela, který způsobil dluhy, není dostatečný (čl. 130 OZ).

Bylo-li dohodnuto oddělení majetku, každý z manželů si nejen ponechá majetek, který vlastnil před uzavřením manželství, ale také může nabýt majetek a právo jej používat, spravovat a nakládat s ním nezávisle na druhém manželovi v průběhu manželství (čl. 117 OZ). Manžel nemůže užívat, spravovat nebo nakládat s majetkem druhého manžela bez jeho souhlasu (čl. 118 odst. 1 OZ). Manželé se však mohou dohodnout, že majetek jednoho z manželů bude spravovat druhý manžel. V tomto případě nese spravující manžel odpovědnost za ztráty způsobené hrubou nedbalostí (čl. 119 OZ).

V případě režimu odděleného majetku ručí každý z manželů za své vlastní dluhy svým vlastním majetkem (čl. 121 OZ).

3.2. Jaké jsou formální požadavky a na koho se lze obrátit?

Manželské smlouvy se uzavírají před notářem za přítomnosti obou manželů, a je-li jeden z nich nezletilý, za účasti jeho právního zástupce (čl. 115 OZ).

3.3. Kdy může být smlouva uzavřena a od kdy je účinná?

Manželskou smlouvu lze uzavřít jak v průběhu manželství, tak před jeho uzavřením, v tomto případě se po uzavření manželství registruje (čl. 114 OZ). Smlouva je mezi manžely účinná ke dni podpisu. Aby smlouva byla účinná vůči třetím stranám, musí být registrovaná.

3.4. Mohou manželé změnit stávající manželskou smlouvu?

Pokud ano, za jakých podmínek? Manželé mohou modifikovat existující smlouvu za stejných podmínek, jaké byly účinné v době podepsání smlouvy.

3.5 Může být smlouvě o manželském majetkovém režimu přiznán retroaktivní účinek podle vnitrostátního práva ve vaší zemi, pokud manželé tuto smlouvu uzavřeli během manželství?

V Lotyšsku může být manželská smlouva uzavřena jak před uzavřením manželství, tak i v jeho průběhu. Aby byly manželské smlouvy závazné vůči třetím osobám, musí být zapsány do registru majetkových poměrů manželů a, pokud jde o nemovitosti, také do katastru nemovitostí. Manželská smlouva je závazná od okamžiku uzavření. Proto není možné během manželství uzavřít manželskou smlouvu se zpětnou účinností.

4.1. Existuje ve Vaší zemi jeden či více rejstříků manželských smluv? Kde?

Manželský majetkový režim stanovený v manželské smlouvě musí být registrován v rejstříku manželských majetkových vztahů, který spravuje Rejstřík obchodních společností tak, aby byla smlouva vynutitelná vůči třetím stranám. Kromě toho budou registrovány další informace požadované zákonem (viz 4.2.) a smlouvami, soudními rozhodnutími, rozsudky a zprávami, které se týkají majetkových vztahů mezi manžely.

Manželská smlouva bude registrovaná u příslušného regionálního oddělení Rejstříku obchodních společností, v jehož administrativním obvodu je registrováno trvalé bydliště jednoho z manželů. Pokud manželská smlouva obsahuje ustanovení o nemovitém majetku, smlouva bude registrovaná i v katastru nemovitostí podle umístění majetku.

4.2. Jaké dokumenty se do rejstříku zapisují? Jaké informace se do rejstříku zapisují?

Rejstřík manželských majetkových vztahů obsahuje následující informace:

informace o manželích;
informace o dohodnutém majetkovém režimu v manželství: režim oddělení majetku nebo společného jmění; datum registrace v rejstříku; informace o manželské smlouvě; dobu ukončení majetkového režimu v manželství;
Specifické informace: informace o tom, která aktiva tvoří součást soukromého majetku každého manžela; odpovědnost manžela za závazky druhého manžela; omezení majetkových práv manželů; další informace vztahující se ke třetím stranám; zápisy.

4.3. Kdo a jak může do rejstříku nahlížet?

Každý může nahlížet do rejstříku a požadovat výpisy ze spisů.

4.4. Jaké jsou právní důsledky zápisu do rejstříku (platnost, odporovatelnost)?

Smlouva, stejně jako soudní rozhodnutí o vypořádání společného majetku, je vynutitelná vůči třetím stranám po jejím zápisu v rejstříku manželských majetkových vztahů; pokud se jedná o nemovitosti, je vynutitelná po jejím zápisu v katastru nemovitostí.

4.5 Může být smlouva o manželském majetkovém režimu uzavřená v cizím státě podle cizího práva registrována ve vaší zemi? Pokud ano, za jakých podmínek nebo při splnění jakých formalit?

V Lotyšsku je možné do registru manželů zapsat manželskou smlouvu, která byla uzavřena v zahraničí. Zapsání je možné pouze v případě, že byl vyhotoven úředně ověřený překlad dané smlouvy do lotyštiny. Pro více informací viz.

5.1. Jak se majetek (práva in rem) dělí?

V případě zákonného majetkového režimu v manželství obdrží každý manžel po rozvodu svůj soukromý majetek. Společné jmění se dělí mezi manžely rovným dílem.

Byl-li zvolen režim společného jmění a nebylo-li nic jiného dohodnuto, společné jmění se v případě rozvodu, po odečtení dluhů, rozdělí mezi manžely rovným dílem (čl. 137 OZ).

Pokud manželská smlouva ustavuje režim odděleného jmění, v případě rozvodu se majetek nedělí. Každému manželovi zůstává majetek, který mu patřil před manželstvím, a majetek, který získal v průběhu manželství (čl. 117 OZ).

Manželé mohou podepsat dohodu u notáře nebo uzavřít soukromou smlouvu o rozdělení majetku. Tuto smlouvu lze podepsat pouze po dobu trvání manželství. Pokud manželé nedosáhnou dohody, spor bude předložen soudu ve formě žaloby.

5.2. Kdo je odpovědný za stávající dluhy po rozvodu/rozluce?

Při vypořádání majetku se berou do úvahy dluhy. Manželé mohou podepsat smlouvu o rozdělení společných závazků. Případný spor bude předložen soudu ve formě žaloby.

5.3. Má jeden z manželů nárok na vyrovnávací platbu?

(Bývalý) manžel může během nebo po zrušení manželství nárokovat podporu od druhého (bývalého) manžela odpovídající jeho poměrům, pokud druhý manžel svými kroky přispěl k ukončení manželství a tato podpora je nezbytná pro zachování původního životního standardu žalujícího manžela (čl. 81 OZ).

Pokud jeden z manželů při správě majetku druhého manžela vynaložil nezbytné výdaje ze svého vlastního majetku, pak pouze po ukončení této správy může nárokovat náhradu těchto výdajů po druhém manželovi v takovém rozsahu, v jakém není povinen nést je sám (čl. 101 OZ).

Nárokující strana vznese svůj nárok; v případě sporu je povolán znalec. V režimu společného jmění je manžel dále povinen nahradit, co utratil ze společného jmění ve prospěch svého soukromého majetku. Pokud manžel vynaložil výdaje ze svého soukromého majetku ve prospěch společného jmění, může požadovat zaplacení částky ze společného jměni (čl. 138 OZ).