"A weboldalon található információk nem naprakészek, azok nem tartalmazzák a 2014. március 15-én hatályba lépett új Polgári törvénykönyv rendelkezéseit.“

„The information available on this webpage is not up to date because it does not take into account the changes brought by the new Civil Code as of 15 March 2014.“

„Les informations disponibles sur ce site ne sont pas à jour, car elles ne prennent pas en compte les changements introduits par le nouveau Code civil à partir du 15 mars 2014.“

1.1. Které právo se použije v otázce majetku páru? Podle jakých kritérií/pravidel se určuje rozhodné právo? Jaké mezinárodní úmluvy musí být respektovány s ohledem na určité země?

Majetkové vztahy manželů (včetně vyživovací povinnosti a manželských smluv) určuje společné osobní právo manželů v rozhodném období . Osobní právo je právo státu, jehož je manžel občanem. Pokud má osoba více občanství a jedno z nich je maďarské, jeho osobním právem bude maďarské právo. Je-li osoba občanem více států jiných než Maďarska nebo je bez státní příslušnosti, jejím osobním právem bude právo státu, ve kterém má bydliště (bydliště je místo, kde osoba trvale žije nebo má úmysl se zde usadit; parčl. 12 odst. (1) nařízení-zákona č. 13/1979 o soukromém právu mezinárodním právu soukromém [dále jen: ZMPS]). Má-li osoba bydliště i v Maďarsku, jejím osobním právem bude maďarské právo. Pokud má osoba bydliště pouze v několika cizích zemích, jejím osobním právem bude právo země, ke které má nejtěsnější vazby. Pokud osobní právo osoby nelze určit podle výše uvedených paragrafů a nemá žádné bydliště, její právo se určuje podle jejího obvyklého místa pobytu (obvyklé místo pobytu je místo, kde osoba zůstává delší dobu bez úmyslu se zde usadit; člpar. 12 odst. (2) ZMPS). Pokud má osoba více obvyklých míst pobytu a jedno z nich je v Maďarsku, její osobní právo bude maďarské právo.

Pokud je osobní právo manželů odlišné od práva v rozhodném období, použije se jejich poslední společné právo. Pokud toto právo neexistuje nebo jej nelze určit, použije se právo země, kde měli své poslední společné bydliště. Pokud manželé neměli společné trvalé bydliště, použije se národní právo jednajícího soudu či jiného úřadu. Změna v osobním právu jednoho z manželů nemá vliv na majetkové vztahy (s výjimkou vyživovací povinnosti a manželských smluv), které mezi nimi již existují.

(parčl. 11; parčl. 39 odst. (1)-(4) ZMPS)

Maďarsko má uzavřeny smlouvy o právní pomoci, na jejichž základě se určuje rozhodné právo s těmito zeměmi: Albánie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Kuba, Česká republika, Kosovo, Makedonie, Černá hora, Rusko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Polsko, Rumunsko a Vietnam.

1.2. Mají manželé možnost zvolit si rozhodné právo? Pokud ano, jakými pravidly se řídí toto rozhodnutí (např. práva, z nichž lze volit, formální požadavky, zpětná platnost)?

Maďarské právo neumožňuje manželům zvolit si rozhodné právo.

2.1 Jaké věci spadají do společného vlastnictví?

Není-li v manželské smlouvě uvedeno jinak, po uzavření manželství podléhají manželé režimu společného jmění po dobu trvání jejich společného manželského života (zákonný manželský majetkový režim). Po uzavření manželství má zákonný manželský majetkový režim zpětný účinek také na dobu trvání společného partnerství manželů před jejich vstupem do manželství.

(čl. 4:34 odst. 2; čl. 4:35 odst. 1 zákon č. V/2013, občanský zákoník [dále jen: ObčZ])

Veškerý majetek získaný společně nebo individuálně manžely v průběhu trvání společného jmění manželů tvoří součást nerozděleného společného jmění manželů, s výjimkou majetku patřícího do výlučného vlastnictví jednoho z manželů (viz níže). Zisky z výhradního majetku také tvoří součást společného jmění, pokud byly nabyty v průběhu společného manželského života. Ze zisků se odečítají poplatky a náklady na správu či údržbu tohoto majetku.

(čl. 4:37 odst. 1, odst. 3-4 ObčZ)

Výhradní majetek každého z manželů zahrnuje:

• majetek, který manžel vlastnil před vznikem společného jmění manželů;
• majetek, který manžel nabyl děděním nebo darem a majetek získaný bezúplatně za trvání společného jmění manželů;
• práva manžela k duševnímu vlastnictví s výjimkou příjmů získaných za trvání společného jmění manželů;
• náhrady škody přijaté za osobnostní újmu;
• majetek v obvyklé hodnotě určený pro osobní potřebu; majetek nahrazující výhradní majetek a cokoliv hodnotného, co bylo z takového majetku pořízeno.

Pokud majetek nahrazuje majetek v obvyklé hodnotě, který byl výhradním majetkem jednoho z manželů a byl používán během každodenního života manželů, stane se tento nový majetek součástí společného jmění po 5 letech společného manželského života.

(čl. 4:38 odst. 1-3 ObčZ)

2.2. Existují nějaké právní domněnky pro dělení majetku?

Majetek patřící manželům za trvání společného jmění manželů bude považován za součást společného jmění, není-li v občanském zákoníku uvedeno jinak, či není-li prokázáno, že patří do výhradního majetku jednoho z manželů.

Byl-li navíc za trvání společného jmění manželů splněn závazek týkající se společného jmění nebo výhradního majetku jednoho z manželů, bude brán jako splněný ze společného jmění, není-li prokázáno jinak. Byla-li ke společnému či výhradnímu majetku přidána určitá hodnota a režim společného jmění manželů trvá, předpokládá se, že zdroj této přidané hodnoty (např. investice, renovace či údržba) pochází ze společného jmění, není-li prokázáno jinak.

(čl. 4:40 odst. 1-2 ObčZ)

2.3. Měli by manželé pořídit soupis majetku? Pokud ano, kdy a jak?

Podle maďarského práva manželé nemusí pořizovat soupis majetku.

2.4. Kdo je pověřen správou majetku? Kdo má právo s majetkem nakládat? Smí majetek spravovat/nakládat s ním jen jeden z manželů, nebo je potřebný souhlas druhého (např. v případech nakládání s domovem manželů)? Jaký dopad má absence souhlasu na platnost právního úkonu a nakolik je vůči třetí straně odporovatelná?

Každý z manželů může používat majetek patřící do společného jmění podle jeho účelu. Žádný z manželů by neměl uplatnit toto právo takovým způsobem, aby byla dotčena práva a zákonné zájmy druhého z manželů. Oba manželé jsou oprávněni spravovat majetek patřící do jejich společného jmění.

Každý z manželů může požadovat povolení druhého manžela k činnostem, které jsou nezbytné k ochraně a péči o jejich společné jmění a jeho hodnotu. Každý z manželů smí podniknout naléhavá opatření k ochraně majetku bez souhlasu druhého manžela. Druhý z manželů však musí být o tomto kroku neprodleně informován.

(čl. 4:42 odst. 1-2 ObčZ)

Zvláštní pravidla se vztahují na užívání a správu majetku, jenž patří do společného jmění, ale zároveň slouží k výkonu povolání či vlastní podnikatelské činnosti jednoho z manželů. Maďarské právo také stanoví zvláštní pravidla pro případ členských práv a práv akcionářů, je li manžel (jediným) společníkem obchodní společnosti, podniku či členem družstva.

(čl. 4:43 odst. 1-2 ObčZ)

Za trvání společného jmění mohou manželé nakládat s majetkem ve společném jmění kolektivně či se souhlasem druhého manžela. V případě dohody uzavřené jedním z manželů za trvání společného jmění nepodléhá souhlas druhého z manželů žádným formálním požadavkům.

(čl. 4:45 ObčZ)

Veškeré úplatné smlouvy uzavřené jedním z manželů za trvání společného jmění jsou, není-li v občanském zákoníku uvedeno jinak, považovány za smlouvy uzavřené se souhlasem druhého manžela, ledaže by třetí strana transakce věděla nebo mohla podle okolností vědět, že druhý manžel nedal k uzavření těchto smluv svůj předchozí souhlas.

Pokud jeden z manželů uzavřel smlouvu za účelem uspokojení svých každodenních potřeb či v rámci svého povolání nebo obchodních aktivit, druhý manžel se může dovolat absence jeho souhlasu pouze tehdy, jestliže před třetí stranou vznesl výslovné námitky, a to před uzavřením smlouvy.

(čl. 4:46 ObčZ)

Žádný z manželů nemá právo nakládat bez souhlasu druhého manžela s nemovitostí, která slouží jako společný rodinný domov za trvání společného jmění či v období od ukončení manželství do doby vypořádání společného jmění. V takovém případě se souhlas druhého manžela nepředpokládá.

(čl. 4:48 ObčZ)

2.5. Jsou jakékoli právní úkony učiněné jedním z manželů závazné i pro druhého manžela?

Pokud některý z manželů uzavře smlouvu týkající se společného jmění, odpovídá za dluhy vyplývající z této smlouvy svým výhradním majetkem a svým podílem na společném jmění. Pokud se některý z manželů nepodílel na uzavření smlouvy, kterou druhý z manželů uzavřel s jeho svolením, nese nezúčastněný manžel odpovědnost vůči třetím stranám pouze do výše hodnoty svého podílu na společném jmění.

(čl. 4:49 ObčZ)

Pokud jeden z manželů neudělil svůj souhlas k uzavření smlouvy týkající se společného jmění a tento souhlas se ani nepředpokládá, či byl-li předpokládaný souhlas vyvrácen, není tento z manželů odpovědný za závazky vyplývající z této smlouvy. Smlouva uzavřená bez souhlasu manžela je pro něj nezávazná, pokud nabyvatel jednal ve špatné víře či získal-li bezúplatnou výhodu plynoucí z této smlouvy. Pokud druhý z manželů uzavře smlouvu se svým příbuzným, předpokládá se bezúplatná povaha transakce a jednání ve špatné víře.

(čl. 4:50 ObčZ)

2.6. Kdo je odpovědný za dluhy vzniklé během manželství? Jaký majetek mohou věřitelé použít pro uspokojení svých nároků?

Do společného jmění manželů se zahrnují i břemena váznoucí na jejich společném majetku. Za trvání společného jmění nesou manželé společnou odpovědnost za dluhy a závazky kteréhokoli z manželů. Do společného jmění se nezahrnuje takový majetek, břemena a dluhy, které jsou považovány za výhradní majetek každého z manželů.

(čl. 4:37 odst. 2 a 4 ObčZ)

S výjimkou zákonné vyživovací povinnosti jsou dluhy vzniklé jednáním v době před počátkem společného manželského života přiřazovány k výhradnímu majetku. Do výhradního majetku se zahrnují taková majetková břemena, která jsou součástí výhradního majetku, a dále úroky z dluhů považovaných za samostatný závazek.

Do výhradního majetku se zahrnují i následující dluhy vzniklé během společného manželského života:

• dluh, který se váže ke koupi či správě výhradního majetku, s výjimkou výloh souvisejících s příjmy z tohoto výhradního majetku a výloh určených na správu majetku, který manželé používají společně;
• dluh, který souvisí s nakládáním jednoho z manželů se svým výhradním majetkem;
• dluh vytvořený jedním z manželů bez zřetele na společné jmění, bez souhlasu druhého manžela;
• dluh vyplývající z protiprávního a úmyslného jednání či hrubé nedbalosti jednoho z manželů na úkor obohacení druhého manžela.

I když dluh patří do výhradního majetku jednoho z manželů, nese druhý manžel ve vztahu k třetím stranám odpovědnost také za tyto dluhy.

(čl. 4:39 odst. 1-4 ObčZ)

Náklady na správu a údržbu majetku ve společném jmění, náklady na běžnou údržbu domácnosti a výdaje na výchovu a vzdělání společných dětí jsou primárně hrazeny ze společného jmění. Není-li hodnota společného jmění k pokrytí těchto nákladů dostatečná, manželé poměrnou částí přispějí na náklady ze svého výhradního majetku. Vlastní-li výhradní majetek pouze jeden z manželů, poskytne prostředky na pokrytí těchto výdajů právě on. (čl. 4:44 ObčZ)

3.1. Která ustanovení mohou být upravena smlouvou a která nikoli? Jakou úpravu majetkových režimů lze zvolit?

Před uzavřením manželství či v jeho průběhu mohou manželé uzavřít manželskou smlouvu, jejímž předmětem bude přírůstek majetku za dobu trvání společného manželského života.

(čl. 4:34 odst. 1 ObčZ)

Účelem manželské smlouvy je umožnit (budoucím) manželům nastavit si majetkový režim odlišný od společného jmění manželů, s cílem upravit si své majetkové vztahy za trvání manželství počínaje datem uvedeným ve smlouvě. V manželské smlouvě si manželé mohou stanovit různé majetkové režimy týkající se určitého druhu majetku a mohou se odchýlit od zákonného či smluveného majetkového režimu, nevylučuje-li takovou odchylku občanský zákoník.

(čl. 4:63 ObčZ)

Občanský zákoník blíže specifikuje dva druhy majetkových režimů: odložené společné jmění a oddělené jmění. Strany však nejsou povinny zvolit si ani jeden z těchto režimů.

(čl. 4:71-4:73 ObčZ)

(Budoucí) manželé si mohou stanovit předběžná opatření ohledně užívání společné domácnosti pro případ rozpadu manželství či ukončení společného manželského života. Opatření je platné, má-li formu veřejné listiny či soukromé listiny spolupodepsané právníkem. Strany mají dále možnost stanovit si opatření ohledně užívání společné domácnosti v manželské smlouvě.

(čl. 4:78 odst. 1 a 3 ObčZ)

Proti dobrým mravům a tudíž neplatné bude, pokud téměř veškerý výhradní majetek i společné jmění budou smlouvou dány jednomu z manželů, aniž by byla druhému manželovi poskytnuta přiměřená kompenzace.

3.2. Jaké jsou formální požadavky a na koho se lze obrátit?

Manželská smlouva je platná, je-li sepsána notářem formou veřejné listiny nebo jedná-li se o soukromou listinu spolupodepsanou právníkem.

(čl. 4:65 odst. 1 ObčZ)

Je-li jeden z manželů mladší 18 let, nebo pokud je jeho právní způsobilost v majetkových záležitostech částečně omezená, vyžaduje se pro platnost manželské smlouvy souhlas opatrovníka.

(čl. 4:64 odst. 2 ObčZ)

3.3. Kdy může být smlouva uzavřena a od kdy je účinná?

Manželé mohou uzavřít manželskou smlouvu před nebo po uzavření manželství. Pokud se uzavírá před vznikem manželství, nabude účinnosti při zahájení společného manželského života. Jestliže se uzavírá v jeho průběhu, nabude účinnosti ihned po podpisu.

(čl. 4:34 odst. 1 ObčZ)

Manželská smlouva nesmí obsahovat žádné ustanovení se zpětnou účinností, jež by v neprospěch třetí strany změnilo jakýkoliv závazek, který přijal některý z manželů vůči třetí straně v době před uzavřením manželské smlouvy.

(čl. 4:67 odst. 1 ObčZ)

3.4. Mohou manželé změnit stávající manželskou smlouvu? Pokud ano, za jakých podmínek?

Manželskou smlouvu lze kdykoli za trvání společného manželského života změnit či ukončit. Změna či ukončení smlouvy musí splňovat stejné formální náležitosti, jaké platí pro původní smlouvu.

(čl. 4:66 ObčZ)

3.5. Může být smlouvě o manželském majetkovém režimu přiznán retroaktivní účinek podle vnitrostátního práva ve vaší zemi, pokud manželé tuto smlouvu uzavřeli během manželství?

Ano, manželská smlouva ovšem nesmí obsahovat žádné ustanovení se zpětnou účinností, které by jakékoli povinnosti manžela/manželky vůči třetí osobě vzniklé před uzavřením manželské smlouvy měnilo v neprospěch dané třetí osoby. 

(článek 4:67 odstavec 1 občanského zákoníku)

4.1. Existuje ve Vaší zemi jeden či více rejstříků manželských smluv? Kde?

Ano. Národní rejstřík manželských a partnerských smluv (dále jen: Rejstřík) existuje od 15. března 2014.

4.2. Jaké dokumenty se do rejstříku zapisují? Jaké informace se do rejstříku zapisují?

Rejstřík obsahuje následující údaje:

• informace o existenci smlouvy;
• jméno, příjmení (včetně rodného příjmení), datum a místo narození smluvních stran, křestní jména a rodná příjmení jejich matek;
• datum vyhotovení a spisové číslo veřejné listiny nebo datum vyhotovení soukromé listiny spolupodepsané právníkem, v níž je smlouva obsažena;
• jméno a sídlo notáře, číslo spisu a datum registrace;
• v případě ukončení smlouvy pak její důvod ukončení, jméno a sídlo registrujícího notáře, číslo spisu a datum registrace;

(čl. 36/K zákona XLV/2008 o některých nesporných notářských postupech)

4.3. Kdo a jak může do rejstříku nahlížet?

Kterákoliv osoba s právním zájmem má právo získat informace o existenci smlouvy a pořídit si výpis pro své vlastní účely. O vydání výpisu, které je zpoplatněno, je možné požádat kteréhokoliv maďarského notáře. Notář může poskytnout informace o existenci smlouvy, pokud mu žadatel poskytne údaje (viz 4.2.) jedné ze smluvních stran a pokud žadatel doloží svůj právní zájem.

Na žádost vydá notář výpis o existenci či neexistenci smlouvy v Rejstříku. Informace o obsahu smlouvy mohou být poskytnuty pouze s písemným souhlasem jedné ze smluvních stran. Tato žádost může být podána u notáře, který smlouvu registroval, upravoval, rušil či ukončoval. Notář pověřený úkony v řízení o pozůstalosti může podat žádost na Rejstřík v elektronické formě za účelem zjištění, zda byl pozůstalý smluvní stranou manželské smlouvy. Pokud se tato skutečnost prokáže, požádá notář o zaslání smlouvy.

(čl. 36/K odst. 3-5 a odst. 10 zákona XLV/2008 o některých nesporných notářských postupech)

4.4. Jaké jsou právní důsledky zápisu do rejstříku (platnost, odporovatelnost)?

Manželská smlouva je účinná vůči třetím stranám po zápisu do Rejstříku či v případě, že jsou manželé schopni prokázat, že si třetí strana byla vědoma nebo mohla být vědoma existence takové smlouvy včetně jejího obsahu.

(čl. 4:65 odst. 2 ObčZ)

Není-li prokázán opak, vydá Rejstřík platné osvědčení o existenci evidované smlouvy.

(čl. 36/H odst. 4 zákona XLV/2008 o některých nesporných notářských postupech)

4.5. Může být smlouva o manželském majetkovém režimu uzavřená v cizím státě podle cizího práva registrována ve vaší zemi? Pokud ano, za jakých podmínek nebo při splnění jakých formalit?

Pokud byla manželská smlouva uzavřena v cizím státě podle cizího práva, nelze ji zapsat do Registru smluv o manželství a partnerství. Podle zákona XLV z roku 2008 o notářských řízeních ve věcech nesporných lze zapsat pouze takové manželské smlouvy, které byly sepsány v souladu s maďarským občanským zákoníkem.

(čl. 36/H odst. 1 zákona XLV z roku 2008 o nesporných notářských postupech)

5.1. Jak se majetek (práva in rem) dělí?

Podíly manželů na společném jmění budou stanoveny na základě hodnoty společného jmění v době zániku společného jmění. Jakékoliv rozdíly v hodnotě společného jmění vzniklé v době od zániku do vypořádání společného jmění budou zohledněny, s výjimkou případu, kdy lze takový rozdíl přičíst jednání jednoho z manželů. Rozdělení konkrétních položek společného jmění se řídí ustanoveními o zániku společného vlastnictví s tím, že rozdělení majetku v naturáliích není dovoleno, pokud proti němu kterýkoli z manželů z opodstatněných důvodů vznese námitky. Tato ustanovení platí zároveň i pro vypořádání práv a nároků, které tvoří součást společného jmění.

(čl. 4:60 ObčZ)

V případě vypořádání majetku bere soud v potaz dohodu manželů. Majetek, který jeden z manželů vyžaduje k výkonu svého povolání či pro vlastní podnikatelskou činnost je v zásadě připsán tomuto manželovi.

(čl. 4:61 odst. 1-2 ObčZ)

Výhradní majetek existující v době zániku společného jmění bude rozdělen v naturáliích, ledaže by takové vypořádání nebylo možné z důvodu sloučení majetku či pokud by dělení vedlo k značnému snížení hodnoty společného jmění či výhradního majetku.

(čl. 4:62 ObčZ)

Samotný rozpad manželství ani ukončení společného manželského života neukončuje nájemní právo manžela, který obývá prostory, na něž má právní nárok druhý z manželů (např. v domě, který je ve výhradním vlastnictví druhého manžela).

(čl. 4:77 odst. 2 ObčZ)

5.2. Kdo je odpovědný za stávající dluhy po rozvodu/rozluce?

Po zrušení společného jmění nesou manželé odpovědnost za společné dluhy v poměru jejich podílu na společném jmění, tj. 50-50 %.

Pokud je určitý druh majetku zatížen dluhem, zodpovídá za něj ten manžel, který při vypořádání společného jmění nabyl vlastnictví tohoto majetku. (čl. 4:61 odst. 4 ObčZ)

5.3. Má jeden z manželů nárok na vyrovnávací platbu?

5.3.1. V případě majetkového společenství založeného na přebytku:

• Musí být nárok uspokojen formou platby či v naturáliích?
• Jak se určí výše nároku?
• Jaká je výše vyrovnávací platby?
• Kdy je nárok předepsán?

5.3.2. V jiných případech (než u majetkového společenství)?

Při vypořádání společného jmění mohou manželé žádat náhradu za investice ze společného jmění do výhradního majetku a naopak, dále z výhradního majetku jednoho manžela do výhradního majetku druhého manžela včetně úhrady dluhů zatěžujících majetek druhého manžela. Náhrada kompenzačních nároků je poskytována v závislosti na určení hodnoty podílů společného jmění (viz 5.1.).

V ojedinělých případech mohou manželé žádat náhradu za výdaje z výhradního majetku na pokrytí společných výdajů.

Nárok na náhradu neexistuje v případě, že se manžel nároku zřekl. Pro zřeknutí se práv nejsou stanoveny žádné formální náležitosti, avšak důkazní břemeno spočívá na tom z manželů, který se na zřeknutí práv odvolává.

Vedou-li vynaložené výdaje ke značnému zvýšení hodnoty nemovitosti, může si nárokující manžel také činit nárok na spoluvlastnický podíl odpovídající nárůstu hodnoty nemovitosti.

Manžel nemá nárok na náhradu v případě, že v době zrušení společného jmění žádný společný majetek neexistuje a pokud manžel, jenž je povinen náhradu poskytnout, zároveň nevlastní žádný výhradní majetek.

(čl. 4:59 ObčZ)

V případě smrti jednoho z manželů manželský majetkový režim zanikne a společné jmění bude vypořádáno podle zásad uvedených v bodě 5.1. a podle ustanovení v manželské smlouvě. Pozůstalý manžel obdrží svůj podíl, zatímco druhá část společného jmění je pozůstalostí zesnulého, která se rozdělí podle ustanovení dědického práva.

Pokud po zesnulém zůstanou zákonní dědici, pak má pozůstalý manžel doživotní požívací právo k rodinnému obydlí, které dříve užíval společně se zesnulým, včetně nábytku a vybavení, a ze zbytku pozůstalosti dostane díl majetku rovnající se dílu, který náleží potomkovi zesnulého.

(čl. 7:58 odst. 1 ObčZ)

Nezanechal-li zesnulý žádné potomky či jsou tito z dědictví vyloučeni, zdědí pozůstalý manžel rodinné obydlí, které dříve užíval společně se zesnulým, včetně nábytku a vybavení. Polovinu zbylého majetku zdědí pozůstalý manžel a druhou polovinu rodiče zůstavitele. Pokud je některý z rodičů z dědictví vyloučen, náleží pozůstalému manželovi a druhému rodiči rovnocenné díly dědictví.

(čl. 7:60 ObčZ)

Nezanechal-li zůstavitel potomka ani rodiče či pokud jsou tito z dědictví vyloučeni, obdrží pozůstalý manžel celý majetek.

(čl. 7:61 ObčZ)

Maďarské právo nemá speciální režim majetkových poměrů pro manžele různých národností.

Ustanovení o majetkových vztazích manželů lze analogicky aplikovat i na registrovaná partnerství (která mohou být uzavřena pouze mezi osobami stejného pohlaví) (čl. 3 odst. 1 písmeno a)-c) zákona XXIX/2009 o registrovaném partnerství a příslušné legislativě a o změně jiných předpisů o usnadnění prokazování soužití).

Od 1. 1. 2010 mohou páry stejného pohlaví a páry obou pohlaví shodně žádat o registraci svého partnerství u notáře. Tato registrace je odlišná od registrace popsané v prvním odstavci. Nevytváří nová práva ani nové závazky, pouze usnadňuje prokazování existence partnerství (čl. 36/E-36/G zákona č. XLV/2008 o některých nesporných notářských postupech).

Od 15. 3. 2014 mohou partneři upravit své majetkové vztahy prostřednictvím smlouvy na dobu trvání jejich partnerství. Smlouva je platná, je-li sepsána formou veřejné listiny či soukromé listiny spolupodepsané právníkem. Smlouva o partnerství může obsahovat ujednání o majetkových právech, která je možné použít také u manželských párů v rámci manželské smlouvy či v souladu s občanským zákoníkem.

Smlouva o partnerství je účinná vůči třetím stranám po zápisu do národního rejstříku partnerských smluv či v případě, že jsou partneři schopni prokázat, že si třetí strana byla vědoma nebo mohla být vědoma existence takové smlouvy včetně jejího obsahu. Ustanovení týkající se registru manželských smluv platí obdobně i pro smlouvy o partnerství.

(čl. 6:515 ObčZ)

Není-li ve smlouvě o partnerství uvedeno jinak, pohlíží se na partnery v otázce pořizování majetku v průběhu společného soužití jako na nezávislé osoby. V případě ukončení společného soužití může každý z partnerů požadovat vypořádání společně nabytého majetku z doby trvání společného soužití. Majetek, který by byl v případě manželství posuzován jako majetek výhradní, není ani v tomto případě považován za společně nabytý majetek.

Partneři mají nárok na podíl ze společně nabytého majetku primárně v naturáliích a v poměru, v jakém se o něj zasloužili. Práce vykonaná v domácnosti, při výchově dětí i v podniku druhého partnera je považována za příspěvek k nabytí majetku. Nedá-li se míra příspěvku určit, považuje se podíl za rovnocenný, ledaže by takové rozdělení představovalo nespravedlivou finanční ztrátu pro jednoho z partnerů.

Není-li v občanském zákoníku stanoveno jinak, platí ustanovení týkající se odloženého společného jmění manželů obdobně i pro ochranu podílu partnera v případě společně nabytého majetku a dále pro vypořádání tohoto majetku mezi partnery.

(čl. 6:516 ObčZ)

Před uzavřením partnerského svazku či za jeho trvání mohou partneři uzavřít dohodu o dalším užívání společné domácnosti pro případ zániku jejich partnerství. Dohoda je platná, je-li sepsána formou veřejné listiny či soukromé listiny spolupodepsané právníkem.

(čl. 6:517 ObčZ)

Pokud se manželský majetek dělí v důsledku rozvodového řízení, maďarské soudy budou mít příslušnost k vypořádání majetku, jsou-li příslušné pro rozvodové řízení. Příslušnost pro rozvodové řízení je dána podle - v závislosti na případu - občanství nebo bydliště/ obvyklého místa pobytu manželů. Pokud souvislost s rozvodovým řízením chybí, jsou maďarské soudy příslušné v případech týkajících se manželského majetku i majetku registrovaných partnerů za předpokladu, že trvalé bydliště či obvyklé místo pobytu jednoho z manželů nebo registrovaných partnerů bude v Maďarsku. (člpar. 59 odst. (2) a (3); 62/B a); 62/D (odst. 2) ZMPS)