Páry v Nizozemsku

Páry v Nizozemsku

Páry v Nizozemsku

Last updated on: 11.05.2022
Anglickou a národní jazykovou verzi této stránky spravuje příslušný kontaktní bod. Překlady do jiných jazyků jsou prováděny a aktualizovány postupně. V této jazykové verzi proto nemusí být dostupné možné nejnovější aktualizace. Nejnovější verzi naleznete v anglické nebo národní jazykové verzi.

1.1. Které právo se použije v otázce majetku páru? Podle jakých kritérií/pravidel se určuje rozhodné právo? Jaké mezinárodní úmluvy musí být respektovány s ohledem na určité země?

Na základě čl. 10:52 Burgerlijk Wetboek (BW, občanský zákoník) pro Nizozemsko platí Haagská úmluva o právu použitelném na úpravu majetkových poměrů v manželství z roku 1978 (HÚ), která vstoupila v platnost dne 1. září 1992 a platí pro manželství uzavřená mezi 1. zářím 1992 a 28. lednem 2019. Pro manželství uzavřená před 1. zářím 1992 platí jiná pravidla. Nizozemsko neuzavřelo žádné dvoustranné úmluvy. Pro nizozemská zámořská území v Karibiku však platí zvláštní meziregionální pravidla. Pokud si manželé nezvolí rozhodné právo, stane se jím v případě, že manželé nemají společnou státní příslušnost, právo jejich prvního obvyklého společného bydliště (viz čl. 4 odst. 1 ). Pro manžele se společnou státní příslušností (viz čl. 15 ) se za určitých podmínek použije jejich vnitrostátní právo (viz čl. 4 odst. 2 a čl. 5 ). Pokud manželé nemají ani první obvyklé společné bydliště ani společnou státní příslušnost, pak se použije právo státu, s nímž jsou manželé na základě všech okolností případu nejúžeji spjati (viz čl. 4 odst. 3 ). Rozhodné právo se může změnit na základě získání občanství, imigraci a po 10 letech pobytu v dané zemi (viz čl. 7 ). Tato změna má pouze účinek do budoucna (článek 8 ). Této změně lze předejít tím, že se provede volba práva nebo se uzavře manželská smlouva.

V návaznosti na Nařízení Rady (EU) 2016/1103 ze dne 24. června 2016 platí od 29. ledna 2019 nové předpisy pro určování rozhodného práva pro všechna manželství uzavřená od 29. ledna 2019 a pro manželství uzavřená před datem jeho vstupu v platnost, jestliže si manželé zvolili rozhodné právo pro úpravu svých majetkových poměrů.

V článku 26 je stanoveno pořadí priority rozhodujících faktorů pro stanovení rozhodného práva pro případy, kdy nebylo rozhodné právo zvoleno, a to následovně.
  • První společné obvyklé bydliště manželů po uzavření manželství.
  • Pokud toto nelze použít, pak společná státní příslušnost manželů k okamžiku uzavření manželství. Toto kritérium nelze použít v případě, že manželé mají více společných státních příslušností.
  • Pokud toto nelze použít, pak právo státu, se kterým mají oba manželé nejtěsnější vazby v okamžiku uzavření manželství.

Za předpokladu, že to některý z manželů požaduje, může příslušný soudní orgán výjimečně rozhodnout, že se uplatní právo jiného státu než státu, ve kterém se nachází první společné obvyklé bydliště manželů po uzavření manželství (čl. 22.3), ovšem pouze v případě, že se jejich společné bydliště nacházelo v tomto státě delší dobu než v místě jejich prvního společného obvyklého bydliště.

1.2. Mají manželé možnost zvolit si rozhodné právo? Pokud ano, jakými pravidly se řídí toto rozhodnutí (např. práva, z nichž lze volit, formální požadavky, zpětná platnost)?

Manželé si mohou před uzavřením manželství nebo během něj zvolit konkrétní právo, kterým se budou řídit jejich majetkové poměry v manželství. Do 28. ledna 2019 si mohou zvolit právo místa obvyklého bydliště jednoho z manželů nebo právo místa státní příslušnosti jednoho z manželů; pokud jde o nemovitý majetek, pak právo místa, kde se majetek nachází (viz čl. 3 a čl. 6 ). Určení konkrétního práva musí být výslovně dohodnuto nebo musí jednoznačně vyplývat z manželské smlouvy (viz čl. 11 ). Pro manželskou smlouvu to znamneá, že odkazuje na konkrétní články zákonů daného práva. Způsob volby práva se řídí formálními požadavky pro manželské smlouvy a řídí se buď zvoleným právem, nebo podle místa, kde se volba práva uskuteční (viz čl. 13 ). Pokud během manželství dojde k volbě či změně práva, pak platí, že na stávající úpravě vztahů mezi manželi musí existovat shoda.

Nařízení Rady (EU) 2016/1103 uvádí možnost výběru práva některé ze zemí, jejímž občanem je alespoň jeden z manželů nebo v níž má některý z manželů obvyklé bydliště k okamžiku volby práva jako rozhodného práva pro úpravu majetkových poměrů v manželství (čl . 22). Tuto volbu lze účinně provést až od 29. ledna 2019, a to v rámci manželské smlouvy nebo smlouvy o volbě rozhodného práva v souladu s formálními požadavky uvedenými v článku 23.

Volba rozhodného práva pro úpravu majetkových poměrů v manželství bude účinná pouze do budoucna, nebude-li mezi manželi dohodnuto jinak, a aniž by byla dotčena práva třetích stran.

Tato nová pravidla platí pro všechny manžele bez ohledu na datum uzavření manželství, pokud provedou volbu po 29. lednu 2019.