1.1. Které právo se použije v otázce majetku páru? Podle jakých kritérií/pravidel se určuje rozhodné právo? Jaké mezinárodní úmluvy musí být respektovány s ohledem na určité země?

V souladu s § 2590 občanského zákoníku si rozhodné právo pro úpravu svých majetkových poměrů volí manželé sami. Pokud si jej nezvolí, řídí se majetkové poměry manželů právem rozhodným pro všeobecné účinky manželství. § 2589 občanského zákoníku stanoví, že obecné účinky manželství se řídí právem země, v níž mají manželé společné bydliště, a pokud společné bydliště nemají, pak právem země, v níž mají oba manželé státní příslušnost. Pokud manželé nemají ani společnou státní příslušnost, použije se právo státu, na jehož území bylo manželství uzavřeno. Je však třeba poznamenat, že v případě práva manželů na rodinné obydlí a režimu nástrojů týkajících se tohoto obydlí se použije právo země, kde se toto obydlí nachází. Rumunsko není signatářem Haagské úmluvy o právu použitelném na úpravu majetkových poměrů v manželství ze dne 14. března 1978.

1.2. Mají manželé možnost zvolit si rozhodné právo? Pokud ano, jakými pravidly se řídí toto rozhodnutí (např. práva, z nichž lze volit, formální požadavky, zpětná platnost)?

Manželé mají možnost zvolit si právo rozhodné pro úpravu svých majetkových poměrů. Jejich volba je omezena v souladu s § 2590 odst. 2 občanského zákoníkuna: právo státu, na jehož území má jeden z manželů obvyklé bydliště ke dni volby práva; právo státu, jehož státní příslušnost má jeden z manželů ke dni volby práva; nebo právo státu, v němž manželé mají první společné bydliště po uzavření manželství. Smlouva o volbě práva může být uzavřena před uzavřením manželství, při uzavření manželství nebo během manželství. Pokud jde o formu, smlouva musí splňovat podmínky stanovené zvoleným rozhodným právem nebo právem místa, kde se dohoda uzavírá. Vždy však musí mít podobu dokumentu podepsaného a datovaného oběma manžely. Nedohodnou-li se manželé jinak, je nově zvolené právo účinné pouze do budoucna. Nesmí to však způsobit újmu na právech jakékoliv třetí strany.

2.1 Jaké věci spadají do společného vlastnictví? Jaké věci patří do odděleného majetku manželů?

Pokud manželé neuzavřou manželskou smlouvu, pro úpravu jejich majetkových poměrů se použije zákonný režim společného jmění. Podle této úpravy je veškerý majetek nabytý během jejího trvání ketrýmkoli z manželů součástí jejich společného jmění, jak je stanoveno v § 339 občanského zákoníku. Osobní majetek každého z manželů, jak je stanoveno v § 340 občanského zákoníku, zahrnuje: majetek nabytý zákonným dědictvím nebo darem, pokud zůstavitel nebo dárce výslovně nestanoví, že je majetek součástí společného jmění; majetek určený k osobnímu užívání jedním z manželů; majetek určený pro výkon povolání jednoho z manželů; práva duševního vlastnictví na díla jednoho z manželů; majetek nabytý formou ocenění nebo odměny, vědecké nebo literární rukopisy, kresby a umělecké projekty nebo vynálezy; pojistné plnění a náhrada za majetkovou a nemajetkovou újmu utrpěnou jedním z manželů; majetek, peněžní částka nebo jakákoli cennost nahrazující osobní majetek, majetek získaný výměnou za takový majetek, jakož i výnosy z osobního majetku.

2.2. Existují nějaké právní domněnky pro dělení majetku?

Pokud není pořízen soupis (viz bod 2.3.), považují se movité věci za součást společného jmění, dokud se neprokáže opak. V souladu s § 357 odst. 2 občanského zákoníku se předpokládá, že manželé přispěli k pořízení společného jmění a k plnění společných povinností stejným dílem, dokud se neprokáže opak.

2.3. Měli by manželé pořídit soupis majetku? Pokud ano, kdy a jak?

V souladu s § 343 odst. 3 občanského zákoníkuby v rámci zákonného režimu společného jmění měli manželé pořídit soupis movitého majetku nabytého před svatbou, a to buď u notáře, nebo formou soukromé listiny, a tento soupis by měl být pořízen před uzavřením manželství. Také v případě, že si manželé vyberou režim odděleného majetku (viz bod 3.1.), musí být soupis movitého majetku, na který se vztahuje tato smlouva, pořízen notářem.

2.4. Kdo je pověřen správou majetku? Kdo má právo s majetkem nakládat? Smí majetek spravovat/nakládat s ním jen jeden z manželů, nebo je potřebný souhlas druhého (např. v případech nakládání s domovem manželů)? Jaký dopad má absence souhlasu na platnost právního úkonu a nakolik je vůči třetí straně odporovatelná?

Pokud jde o společné jmění, je každý z manželů oprávněn užívat a spravovat společné jmění a nabývat jej bez souhlasu druhého z manželů (§ 345 občanského zákoníku). Právní úkony týkající se převodu společného jmění a jeho zatížení mohou být uzavřeny pouze se souhlasem obou manželů. S běžným společným movitým majetkem, jehož převedení na jinou osobu nepodléhá jakékoli oznamovací povinnosti, však může kterýkoli z manželů nakládat sám (§ 346 občanského zákoníku). V opačném případě může být právní úkon uzavřený bez výslovného souhlasu druhého z manželů zrušen.

Právní úkony týkající se rodinného obydlí, které je společným obydlím manželů, nebo obydlí jednoho z manželů, kde bydlí děti, se řídí zvláštním režimem. Žádný z manželů nesmí sám postupovat práva týkající se rodinného obydlí ani provádět úkony s dopadem na užívání tohoto obydlí, a to ani tehdy, pokud je výlučným vlastníkem obydlí. Pokud však druhý z manželů odmítne udělit souhlas bez legitimního důvodu, může soud příslušný ve věcech rodiny a opatrovnictví udělit k provedení takového úkonu zmocnění. Ten z manželů, který nedal svůj souhlas, může požádat o zrušení úkonu, pokud bylo obydlí zapsáno v katastru nemovitostí jako rodinné obydlí. O zrušení lze požádat i v případě, že obydlí nebylo zapsáno jako rodinné, ale s touto jeho povahou byla třetí osoba, která je nabyvatelem obydlí, jinak obeznámena. Jinak lze požadovat na druhém z manželů náhradu škody (§ 322 občanského zákoníku).

2.5. Jsou jakékoli právní úkony učiněné jedním z manželů závazné i pro druhého manžela?

Závazky, které jeden z manželů přijme s cílem pokrýt běžné výdaje na manželství a výdaje vzniklé v souvislosti s udržováním, správou a získáváním společného majetku, jsou společnými závazky manželů, i když byly smluvně přijaty pouze jedním z nich, a manželé za takové dluhy ručí svým společným majetkem (§ 351 občanského zákoníku).

2.6. Kdo je odpovědný za dluhy vzniklé během manželství? Jaký majetek mohou věřitelé použít pro uspokojení svých nároků?

Manželé ručí svým společným majetkem za vzniklé společné dluhy, jak je uvedeno v § 351 občanského zákoníku. Pokud však společný majetek ke krytí společných závazků nedostačuje, ručí manželé společně a nerozdílně svým osobním majetkem a manžel, který platí, má vůči druhému z manželů rekurzní právo, jakož i právo zadržovací, dokud mu není vyplacena náhrada (§ 352 občanského zákoníku).

3.1. Která ustanovení mohou být upravena smlouvou a která nikoli? Jakou úpravu majetkových režimů lze zvolit?

Manželé si mohou vybrat mezi zákonným režimem společného jmění, běžným režimem společného jmění a režimem odděleného jmění. V rámci běžného režimu společného jmění mohou manželé rozšířit nebo zúžit rozsah společného majetku, upravovat způsoby možného budoucího vypořádání společného majetku nebo stanovit, že na některé úkony správy majetku bude potřeba souhlas obou manželů. Pokud se rozhodnou pro režim odděleného jmění, ponechá si každý z manželů majetek, který vlastnil před uzavřením manželství, a stane se výhradním vlastníkem majetku, který získá v průběhu manželství. Manželé se však nemohou odchýlit od primární úpravy podle článků 313 až 328 občanského zákoníku, a to bez ohledu na úpravu majetkových poměrů, kterou si vyberou.

3.2. Jaké jsou formální požadavky a na koho se lze obrátit?

Manželská smlouva, kterou je stanovena jiná úprava, než zákonný režim společného jmění, musí být ověřena notářem, jinak pozbývá platnosti.

3.3. Kdy může být smlouva uzavřena a od kdy je účinná?

Manželská smlouva může být uzavřena před vstupem do manželství; v takovém případě však bude účinná až od data uzavření manželství. Manželskou smlouvu lze také uzavřít v průběhu manželství; v tomto případě nabývá účinnosti ke dni jejího podpisu (§ 330 občanského zákoníku).

3.4. Mohou manželé změnit stávající manželskou smlouvu? Pokud ano, za jakých podmínek?

Pokud bylo v souladu s § 369 občanského zákoníku manželství uzavřeno nejméně jeden rok předtím, mohou manželé kdykoli stávající úpravu majetkových poměrů libovolně nahradit jinou úpravou nebo upravit stávající úpravu v souladu s hmotněprávními a formálními požadavky stanovenými zákonem pro uzavírání manželských smluv.

3.5. Může být smlouvě o manželském majetkovém režimu přiznán retroaktivní účinek podle vnitrostátního práva ve vaší zemi, pokud manželé tuto smlouvu uzavřeli během manželství?

V Rumunsku se volba jiných majetkových poměrů manželů, než je režim zákonného společenství, provádí uzavřením manželské dohody. Manželská dohoda může být v zásadě sepsána před uzavřením manželství nebo v den uzavření manželství, ale také v průběhu manželství. Stávající majetkové poměry manželů mohou manželé nahradit jinými majetkovými poměry manželů nebo jej mohou změnit za podmínek stanovených zákonem pro uzavírání manželských smluv, pokud od okamžiku uzavření manželství uplynul alespoň jeden rok.

Datum, od kterého manželská dohoda uzavřená mezi manželi v průběhu manželství nabude účinnosti, stanoví strany v příslušném dokumentu, nebo, pokud takový dokument není k dispozici, jedná se o datum, kdy byla dohoda uzavřena. Manželská dohoda se zapíše do Národního notářského registru manželských režimů (R.N.N.R.M.), a to až po uzavření manželství.

4.1. Existuje ve Vaší zemi jeden či více rejstříků manželských smluv? Kde?

Manželské smlouvy musí být zapsány v Národním rejstříku manželských majetkových režimů vedeném Národní unií notářů Rumunska (Uniunea Naţională a Notarilor Publici din România), v matrice vedené úřadem, kde bylo manželství uzavřeno, a v jiných veřejných rejstřících v závislosti na povaze majetku (obchodní rejstřík, katastr nemovitostí atd.).

4.2. Jaké dokumenty se do rejstříku zapisují? Jaké informace se do rejstříku zapisují?

Kopie manželské smlouvy musí být uložena v Národním rejstříku manželských majetkových režimů, na matrice, jakož i v ostatních uvedených rejstřících.

4.3. Kdo a jak může do rejstříku nahlížet?

Kdokoli může získat informace z Národního rejstříku manželských majetkových režimů a může požádat o vydání výpisu (§ 334 odst. 5 občanského zákoníku) bez nutnosti uvádět důvod.

4.4. Jaké jsou právní důsledky zápisu do rejstříku (platnost, odporovatelnost)?

Proti manželské smlouvě mohou třetí strany vznášet námitky pouze tehdy, pokud byla evidována.

4.5. Může být smlouva o manželském majetkovém režimu uzavřená v cizím státě podle cizího práva registrována ve vaší zemi? Pokud ano, za jakých podmínek nebo při splnění jakých formalit?

Aby mohly být manželské dohody vymahatelné vůči třetím osobám, musí být zapsány v Národním notářském registru manželských režimů (R.N.N.R.M.) organizovaném podle zákona. Zvláštním zákonem, na který se tato úprava odkazuje, je nově vydaný zákon č. 36/1995 o občanskoprávních notářích a notářské činnosti, podle kterého na unijní úrovni funguje mimo jiných registrů i Národní notářský registr manželských režimů (R.N.N.R.M.), do kterého se zapisuje majetkový režim manželů, který si manželé zvolí, aby mohl být vymahatelný vůči třetím osobám.

V Rumunsku lze manželskou dohodou uzavřenou v jiném státě zapsat do Národního notářského registru manželských režimů (R.N.N.R.M.); podle zákona manželské dohody uzavřené zahraničními občanskoprávními notáři nebo jinými cizími orgány registrují správci R.N.N.R.M. pouze po předchozí dohodě s komisí znalců ve věcech notářství.

Postup zápisu manželské dohody uzavřené v zahraničí je stanoven v rumunském právu.

Lze rozlišit několik následujících situací:

• pokud jsou sňatek i manželská dohoda uzavřeny v zahraničí a alespoň jeden z manželů je rumunským občanem, požádá tento občan o přepis oddacího listu pro příslušný orgán: buď u občanského stavu, v jehož obvodu má alespoň jeden z nich bydliště, nebo u občanského stavu sektoru 1 v Bukurešti, pokud ani jeden z nich nemá v Rumunsku bydliště. K žádosti o přepis oddacího listu se připojí ověřený překlad manželské dohody s apostilou, případně dodatečně legalizovaný, pokud je to zapotřebí; úředník pro osobní stav nebo kterýkoli z manželů požádá R.N.N.R.M. o splnění podmínek zveřejnění oddacího listu uvedením zvolených manželských majetkových poměrů.
• pokud je manželství uzavřeno v zahraničí a alespoň jeden ze snoubenců má rumunské občanství, požádá tento snoubenec v souladu se svou příslušností občanskoprávního notáře o ověření manželské dohody po zaslání oddacího listu.
• pokud je požadována registrace manželské smlouvy pro manžele nebo nastávající manžele (z nichž ani jeden nemá obvyklé bydliště v Rumunsku ani rumunské občanství), zápis do RNNRM se provede, pokud předloží dohodu za účelem volby rozhodného práva pro manželské majetkové poměry, z jehož obsahu musí vyplývat, že si jako právo rozhodné pro manželské majetkové poměry a jako právo státu, kde si zřídí své první společné obvyklé bydliště, volí rumunské právo.

5.1. Jak se majetek (práva in rem) dělí?

V případě rozvodu manželský majetkový režim zanikne, a to počínaje dnem, kdy je podána žádost o rozvod, pokud manželé nepožádali soud nebo orgán, který vydává rozhodnutí o rozvodu, aby prohlásil jejich manželský majetkový režim za ukončený ke dni jejich faktické rozluky (§ 385 občanského zákoníku). V tomto případě se společný majetek dělí na základě dohody manželů, a pokud se nedohodnou, rozhodnutím soudu. Nástrojem vypořádání může být rozhodnutí soudu nebo dokument uzavřený formou notářského zápisu (§ 320 občanského zákoníku). V případě zákonného nebo běžného režimu společného jmění se takové společné jmění dělí takto: každý z manželů získá svůj osobní majetek, společný majetek se rozdělí mezi manžele a vyrovnají se dluhy. Podíl, na který má každý z manželů nárok, je stanoven na základě příspěvku každého z manželů k získání společného majetku a plnění společných povinností (§ 357 občanského zákoníku). Práce provedené některým z manželů v domácnosti a výchova dětí se považují za příspěvek k manželským nákladům (§ 326 občanský zákoník).

5.2. Kdo je odpovědný za stávající dluhy po rozvodu/rozluce?

V průběhu rozvodu se dluhy vyrovnají podle dohody manželů. Pokud se nedohodnou, dluhy vyrovná soud.

5.3. Má jeden z manželů nárok na vyrovnávací platbu?

Pokud v průběhu vypořádání společného majetku získá některý z manželů vyšší podíl, než na jaký by měl nárok s ohledem na svůj příspěvek k získání tohoto majetku, má druhý z manželů právo na kompenzační platbu. Kromě toho může ten z manželů, který za rozvod nenese vinu a v důsledku zániku manželství utrpí újmu, požadovat od druhého z manželů náhradu. Pokud rozvod způsobí výrazné zhoršení životních podmínek toho z manželů, který je žadatelem, manželství trvalo nejméně 20 let a o rozvodu bylo rozhodnuto na základě výlučného zavinění druhého z manželů (odpůrce), má prvně jmenovaný nárok na ještě vyšší náhradu (§ 388 a 390 občanského zákoníku).

Pokud neexistuje konečné rozhodnutí o rozvodu v den zahájení dědického řízení, stává se pozůstalý manžel dědicem zesnulého manžela (§ 970 občanského zákoníku). Pozůstalý manžel má nárok na tento dědický díl: jednu čtvrtina dědictví, pokud se dělí mezi pozůstalého manžela a potomky zesnulého; třetinu dědictví, pokud se dělí mezi pozůstalého manžela, privilegované předky (rodiče) zesnulého a také privilegované příbuzné zesnulého v boční linii (bratři a sestry a jejich potomci); polovinu dědictví, pokud se dělí pouze mezi pozůstalého manžela a buď privilegované předky, nebo privilegované příbuzné v boční linii; tři čtvrtiny dědictví, pokud se dělí mezi pozůstalého manžela a buď běžné předky (prarodiče a jejich předci), nebo běžné příbuzné v boční linii (strýcové, tety, bratranci a sestřenice prvního stupně, bratři a sestry prarodičů). Pokud nemá zesnulý žádné jiné zákonné dědice, získá pozůstalý manžel celé dědictví (§ 972 občanského zákoníku).

Ne.

Registrované nebo neregistrované partnerství rumunské právo nezná, a tedy jej ani neupravuje.

Mimo působnost nařízení 2201/2003 a v souladu s ustanoveními o mezinárodní příslušnosti rumunského zákona o mezinárodním právu soukromém č. 105/1992 mají rumunské soudy výlučnou příslušnost v otázkách zániku, prohlášení neplatnosti a zrušení manželství a v otázce ostatních sporů mezi manželi (kromě těch, které souvisejí s nemovitým majetkem nacházejícím se v zahraničí), pokud v den žádosti mají oba manželé domicil („domicilem“ se rozumí místo, které osoba prohlásí za své hlavní bydliště) v Rumunsku a jeden z nich je rumunský státní příslušník nebo osoba bez státní příslušnosti. Rumunské soudy jsou také příslušné k řešení veškerých otázek souvisejících s nemovitostmi, které se nacházejí v Rumunsku.